diff --git a/man-pages-cs-09.patch b/man-pages-cs-09.patch new file mode 100644 index 0000000..592ba55 --- /dev/null +++ b/man-pages-cs-09.patch @@ -0,0 +1,1111 @@ +diff -ur man-pages-cs-0.18.20090209-orig/man-pages/man2/sigaction.2 man-pages-cs-0.18.20090209/man-pages/man2/sigaction.2 +--- man-pages-cs-0.18.20090209-orig/man-pages/man2/sigaction.2 1999-05-31 19:28:28.000000000 +0200 ++++ man-pages-cs-0.18.20090209/man-pages/man2/sigaction.2 2009-11-13 12:46:19.000000000 +0100 +@@ -1,10 +1,10 @@ +-.TH SIGACTION 2 "18.února 1997" "Linux 1.3" "Linux - příručka programátora" ++.\" Aktualizováno podle man-pages-3.09-2 z distribuce Fedora 10 ++.TH SIGACTION 2 "29.října 2009" "Linux 1.3" "Linux - příručka programátora" + .do hla cs + .do hpf hyphen.cs + + .SH JMÉNO +-sigaction, sigprocmask, sigpending, sigsuspend \- Funkce POSIXu +-pro práci se signály. ++sigaction \- prověří a změní akci signálu + + .SH SYNTAXE + .B #include +@@ -12,12 +12,11 @@ + .BI "int sigaction(int " signum ", const struct sigaction *" act "," + .BI "struct sigaction *" oldact ); + .sp +-.BI "int sigprocmask(int " how ", const sigset_t *" set ", " +-.BI "sigset_t *" oldset ); +-.sp +-.BI "int sigpending(sigset_t *" set ); ++Vyžaduje Feature Test Makro pro glibc (viz \fBfeature_test_macros\fP(7)): ++.fi + .sp +-.BI "int sigsuspend(const sigset_t *" mask ); ++.br ++\fBsigaction\fP(): _POSIX_C_SOURCE>=1 || _XOPEN_SOURCE || _POSIX_SOURCE + + .SH POPIS + Systémovým voláním +@@ -35,7 +34,7 @@ + .I act + nenulová, je pro signál + .I signum +-nainstalována akce ++nainstalovaná akce + .IR act. + Je-li hodnota + .I oldact +@@ -57,6 +56,17 @@ + .fi + .RE + .PP ++Na některých architekturách je zahrnuto sjednocení: nepřiřazujte do ++.I sa_handler ++a ++.I sa_sigaction. ++.sp ++Prvek ++.I sa_restorer ++je zastaralý a neměl by být používán. Norma POSIX ++nespecifikuje prvek ++.I sa_restorer. ++.sp + .I sa_handler + určuje akci, která má být přiřazena signálu + .I signum +@@ -65,14 +75,29 @@ + pro implicitní akci, + .B SIG_IGN + pro ignorování signálu, nebo ukazatel na funkci ošetřující signál. ++Tato funkce má ošetřující funkci jako jediný parametr. ++.sp ++Pokud je v ++.I sa_flags ++specifikováno ++.B SA_SIGINFO, ++pak je obslužná funkce pro \fIsignum\fP specifikována v ++.I sa_sigaction ++a ne v ++.I sa_handler. ++Tato funkce obdrží číslo signálu jako první parametr, ++ukazatel na ++.I siginfo_t ++jako druhý parametr a ukazatel na ++.I ucontext_t ++jako poslední třetí parametr. ++.I sa + .PP + .I sa_mask + je maska signálů, které mají být zablokovány při obsluze signálu. + Navíc je zablokován signál, který vyvolal akci, nejsou\-li + nastaveny příznaky +-.B SA_NODEFER +-nebo +-.B SA_NOMASK . ++.B SA_NODEFER . + .PP + .I sa_flags + je množina příznaků, které ovlivňují obsluhu signálu. +@@ -87,121 +112,323 @@ + tento proces signál + .BR SIGSTOP ", " SIGTSTP ", " SIGTTIN + nebo +-.BR SIGTTOU ")." ++.BR SIGTTOU ")" ++nebo při ukončení (tj. při obdržení ++.BR SIGCONT ")" ++(viz \fBwait\fP(2)). Toto nastavení má smysl pouze ++při zřízení obslužné funkce pro ++.B SIGCHLD. ++.TP ++.BR SA_NOCLDWAIT " (Od Linuxu 2.6) ++Je-li \fIsignum\fP rovno \fSIGCHLD\fP, nejsou z potomci procesu ++poté co skončí transformovány na zombie. Další informace také \fBwaitpid\fP(2). ++Tento příznak má smysl pouze když je nastavena obslužná funkce pro ++.B SIGCHLD ++nebo je nastaveno ++.B SIG_DFL. ++.sp ++Je-li příznak \fBSA_NOCLDWAIT\fP nastaven během zřizování obslužné funkce ++pro ++.B SIGCHLD, ++pak norma POSIX.1 nespecifikuje zda je signál ++.B SIGCHLD ++generován při ukončení potomka procesu. Na Linuxu je ++signál ++.B SIGCHLD ++v takovémto případě generován. V některých jiných implementacích ++však signál generován není. ++.TP ++.BR SA_NODEFER ++Umožní příchod dalšího signálu během jeho vlastní obslužné funkce. ++Má smysl pouze pokud je nastavena obslužná funkce. ++.B SA_NOMASK ++je zastaralé a nestandardní synonymum. ++.TP ++.BR SA_ONSTACK ++Zavolá obslužnou funkci na alternativním signálovém zásobníku ++poskytnutého prostřednictvím \fBsigaltstack\fP(2). Pokud není ++alternativní zásobník dostupný, bude použit implicitní z ++zásobník. Toto nastavení je smysluplné pouze v případě, že ++je nastavena obslužná funkce. + .TP +-.BR SA_ONESHOT " nebo " SA_RESETHAND ++.BR SA_RESETHAND + Poté, co je zavolána obslužná funkce, se obsluha signálu vrací do +-implicitního stavu. (Takto se normálně chová systémové volání +-.BR signal "(2) .)" ++implicitního stavu. Toto nastavení je smysluplné pouze v případě, že ++je nastavena obslužná funkce. ++.B SA_ONESHOT ++je zastaralé a nestandardní synonymum. + .TP + .B SA_RESTART + Nastaví kompatibilní chování s BSD: určitá systémová volání pak +-jsou po zpracování signálu restartována. ++jsou po zpracování signálu restartována. Toto nastavení je ++smysluplné pouze v případě, že je nastavena obslužná funkce. ++Pro více informací o restartu systémového volání se obraťte na ++\fBsignal\fP(7). + .TP +-.BR SA_NOMASK " neboli " SA_NODEFER +-Umožní příchod dalšího signálu během jeho vlastní obslužné funkce. ++.B SA_SIGINFO "(Od Linuxu 2.2) ++Obslužná funkce má tři parametry, ne jeden. V tomto případě ++.I sa_sigaction ++by mělo být nastaveno místo ++.I sa_handler. ++Toto nastavení je ++smysluplné pouze v případě, že je nastavena obslužná funkce. + .RE + .PP +-Pole +-.I sa_restorer +-je neaktuální a nemělo by být používáno. ++Parametr \fIsiginfo_t\fP pro \fIsa_sigaction\fP je struktura s následujícími ++prvky: + .PP +-Systémovým voláním +-.B sigprocmask +-lze měnit seznam momentálně blokovaných signálů. Záleží na parametru +-.IR how , +-jaká změna nastane: +-.RS +-.TP +-.B SIG_BLOCK +-Nový seznam blokovaných signálů bude obsahovat dosud blokované signály +-a signály v parametru +-.I set . +-.TP +-.B SIG_UNBLOCK +-Signály v parametru +-.I set +-jsou odstraněny ze seznamu blokovaných signálů. +-Je přípustné uvést v parametru +-.I set +-signál, který není blokován. +-.TP +-.B SIG_SETMASK +-Seznam blokovaných signálů je nastaven na +-.IR set . +-.RE +-.PP +-Je\-li hodnota parametru +-.I oldset +-nenulová, je předchozí seznam blokovaných signálů uložen do +-.IR oldset . +-.PP +-Systémové volání +-.B sigpending +-dovoluje zjistit nevyřízené signály (které přišly při zablokování). +-Maska nevyřízených signálů je uložena do parametru +-.IR set . +-.PP +-Volání +-.B sigsuspend +-přechodně nahradí masku signálů maskou zadanou v parametru +-.I mask +-a poté pozdrží provádění procesu do obdržení signálu. +- +-.SH "NÁVRATOVÉ HODNOTY" +-Funkce +-.BR sigaction , +-.BR sigprocmask , +-.B sigpending +-a +-.B sigsuspend +-vrací 0 při úspěšném provedení a -1 při chybě. +- +-.SH "CHYBOVÉ HODNOTY" ++.sp ++.RS ++.nf ++siginfo_t { ++ int si_signo; /*číslo signálu*/ ++ int si_errno; /*hodnota errno*/ ++ int si_code; /*kód signálu*/ ++ int si_trapno; /*číslo, které zapříčinilo hard- ++ warově generovaný signál (nepo- ++ užito na většině architektur)*/ ++ pid_t si_pid; /*ID odesílajícího procesu*/ ++ uid_t si_uid; /*skutečné ID vlastníka*/ ++ int si_status; /*návratová hodnota signálu*/ ++ clock_t si_utime; /*spotřeba uživatelského času*/ ++ clock_t si_stime; /*spotřeba systémového času*/ ++ sigval_t si_value; /*hodnota signálu*/ ++ int si_int; /*POSIX.1b signál*/ ++ void *si_ptr; /*POSIX.1b signál*/ ++ int si_overrun; /*počítadlo časovače*/ ++ int si_timerid; /*ID časovače POSIX.1b*/ ++ void *si_addr; /*paměťová lokace, která ++ způsobila chybu*/ ++ int si_band; /*band event*/ ++ int si_fd; /*identifikátor souboru*/ ++} ++.fi ++.RE ++.PP ++.RE ++.PP ++Proměnné \fIsi_signo\fP, \fIsi_errno\fP a \fIsi_code\fP jsou ++definována pro všechny signály. (\fIsi_errno\fP se na Linuxu ++většinou nepoužívá) Zbytek struktury může být union, takže ++by měla být čtena pouze pole, která mají význam pro daný signál: ++.sp ++* POSIX.1b signály a \fBSIGCHLD\fP nastavují \fIsi_pid\fP a \fIsi_uid\fP. ++.sp ++* POSIX.1b časovače (od Linux verze 2.6) nastavují \fIsi_overrun\fP ++ a \fIsi_timerid\fP. Pole \fIsi_timerid\fP je interní ID použité ++ kernelem pro identifikaci časovače. Není to stejné číslo ++ jako ID vracené funkcí \fBtimer_create\fP(2). ++.sp ++* \fBSIGCHLD\fP použije \fIsi_status\fP, \fIsi_utime\fP a \fIsi_stime\fP. ++.sp ++* Proměnné \fIsi_int\fP a \fIsi_ptr\fP jsou specifikována odesilatelem ++ POSIX.1b signálu. Více detailů lze nalézt v \fBsigqueue\fP(2). ++.sp ++* \fBSIGILL, SIGFPE, SIGSEGV\fP a \fBSIGBUS\fP používají \fIsi_addr\fP kam ++ vloží adresu chyby. \fBSIGPOLL\fP používá \fIsi_band\fP a \fIsi_fd\fP. ++.sp ++.I si_code ++je hodnota (ne bitová maska) indikující který signál byl zaslán. Následující ++seznam ukazuje hodnoty, které mohou být umístěny v poli \fIsi_code\fP společně ++s důvodem, proč byl signál generován. ++.RS + .TP +-.B EINVAL +-Byl zadán neplatný signál. Tato chyba je také generována při pokusu +-změnit obsluhu signálů +-.BR SIGKILL " nebo " SIGSTOP ", " +-které nemohou být zachyceny. ++\fBSI_USER\fP \fBkill\fP(2) nebo \fBraise\fP(3) + .TP +-.B EFAULT +-.IR act ", " oldact ", " set +-nebo +-.I oldset +-ukazují do oblasti paměti, která nepatří do adresního prostoru procesu. ++\fBSI_KERNEL\fP Signály zaslané kernelem. + .TP +-.B EINTR +-Systémové volání bylo přerušeno. +- +-.SH POZNÁMKY +-Signály +-.BR SIGKILL " or " SIGSTOP +-nelze blokovat voláním +-sigprocmask. Pokusy o to budou v tichosti ignorovány. +-.PP +-Podle normy POSIX není definováno chování procesu poté, co +-ignoruje signál SIGFPE, SIGILL, nebo SIGSEGV, který nebyl generován +-funkcemi \fIkill()\fP nebo \fIraise()\fP. +-Celočíselné dělení nulou dává nedefinovaný výsledek a +-na některých architekturách generuje signál SIGFPE. +-Ignorování tohoto signálu může způsobit zacyklení procesu. ++\fBSI_QUEUE\fP \fBsigqueue\fP(2) ++.TP ++\fBSI_TIMER\fP vypršel POSIXový časovač ++.TP ++\fBSI_MESGQ\fP změnil se stav POSIXové fronty zpráv ++ (Od Linuxu 2.6.6). Viz. \fBmq_notify\fP(3) ++.TP ++\fBSI_ASINCIO\fP Dokončeno AIO. ++.TP ++\fBSI_SIGIO\fP SIGIO zařazeno do fronty ++.TP ++\fBSI_TKILL\fP \fBtkill\fP(2) nebo \fBtgkill\fP(2) (od Linuxu 2.4.19) + .PP +-Nastavení akce pro signál +-.B SIGCHLD +-na +-.B SIG_IGN +-způsobí automatický zánik dětských procesů po jejich ukončení. ++.RE + .PP +-Norma POSIX definuje pouze příznak +-.BR SA_NOCLDSTOP . +-Používání jiných příznaků v +-.I sa_flags +-je nepřenositelné. ++Následující hodnoty mohou být umístěny v ++.I si_code ++pro signál \fBSIGILL\fP: ++.RS ++.TP ++\fBILL_ILLOPC\fP nesprávný opcode ++.TP ++\fBILL_ILLOPN\fP nesprávný operand ++.TP ++\fBILL_ILLADR\fP nesprávný adresovací mód ++.TP ++\fBILL_ILLTRP\fP illegal trap ++.TP ++\fBILL_PRVOPC\fP privilegovaný opcode ++.TP ++\fBILL_PRVREG\fP privilegovaný registr ++.TP ++\fBILL_COPROC\fP chyba koprocesoru ++.TP ++\fBILL_BADSTK\fP chyba interního zásobníku + .PP ++.RE ++.PP ++Následující hodnoty mohou být umístěny v ++.I si_code ++pro signál \fBSIGFPE\fP: ++.RS ++.TP ++\fBFPE_INTDIV\fP integer dělný nulou ++.TP ++\fBFPE_INTOVF\fP přetečení integeru ++.TP ++\fBFPE_FLTDIV\fP float číslo dělené nulou ++.TP ++\fBFPE_FLTOVF\fP přetečení čísla typu float ++.TP ++\fBFPE_FLTUND\fP podtečení čísla typu float ++.TP ++\fBFPE_FLTRES\fP nepřesný výsledek typu float ++.TP ++\fBFPE_FLTINV\fP neplatná operace s čísly typu float ++.TP ++\fBFPE_FLTSUB\fP index mimo rozsah ++.PP ++.RE ++.PP ++Následující hodnoty mohou být umístěny v ++.I si_code ++pro signál \fBSIGSEGV\fP: ++.RS ++.TP ++\fBSEGV_MAPERR\fP adresa není namapována na objekt ++.TP ++\fBSEGV_ACCERR\fP neplatná práva namapovaného objektu ++.PP ++.RE ++.PP ++Následující hodnoty mohou být umístěny v ++.I si_code ++pro signál \fBSIGBUS\fP: ++.RS ++.TP ++\fBBUS_ADRALN\fP špatné zarovnání adresy ++.TP ++\fBBUS_ADDERR\fP fyzická adresa neexistuje ++.TP ++\fBBUS_OBJERR\fP objektově specifická hardwarová chyba ++.PP ++.RE ++.PP ++Následující hodnoty mohou být umístěny v ++.I si_code ++pro signál \fBSIGTRAP\fP: ++.RS ++.TP ++\fBTRAP_BRKPT\fP breakpoint procesu ++.TP ++\fBTRAP_TRACE\fP proces trace trap ++.PP ++.RE ++.PP ++Následující hodnoty mohou být umístěny v ++.I si_code ++pro signál \fBSIGCHLD\fP: ++.RS ++.TP ++\fBCLD_EXITED\fP potomek procesu skončil ++.TP ++\fBCLD_KILLED\fP potomek procesu byl zabit ++.TP ++\fBCLD_DUMPED\fP abnormální ukončení potomka procesu ++.TP ++\fBCLD_TRAPPED\fP traced child was trapped ++.TP ++\fBCLD_STOPPED\fP pozastavení potomka procesu ++.TP ++\fBCLD_CONTINUED\fP pozastavený potomek pokračuje (od Linuxu ++ verze 2.6.9) ++.PP ++.RE ++.PP ++Následující hodnoty mohou být umístěny v ++.I si_code ++pro signál \fBSIGPOLL\fP: ++.RS ++.TP ++\fBPOLL_INN\fP k dispozici data na vstupu ++.TP ++\fBPOLL_OUT\fP výstupní buffery k dispozici ++.TP ++\fBPOLL_MSG\fP dostupná příchozí zpráva ++.TP ++\fBPOLL_ERR\fP V/V chyba ++.TP ++\fBPOLL_PRI\fP prioritní vstup k dispozici ++.TP ++\fBPOLL_HUP\fP zařízení odpojeno ++.SH NÁVRATOVÁ HODNOTA ++\fBsigaction\fP() vrací 0 při úspěchu a -1 při chybě. ++.SH CHYBY ++.TP ++.B EFAULT ++\fIact\fP nebo \fIoldact\fP ukazují do paměti, která není platnou ++součástí adresového prostoru procesu. ++.sp ++.TP ++.B EINVAL ++Byl specifikován neplatný signál. Tato chyba bude generována ++i v případě, že bude proveden pokus o změnu akce na příkaz ++.B SIGKILL ++nebo ++.B SIGSTOP. ++Tyto signály nemohou být zachyceny nebo ignorovány. ++.SH SPLŇUJE STANDARDY ++POSIX.1-2004, SVr4. ++.SH POZNÁMKY ++Podle normy POSIX je chování procesu nedefinované pokud ignoruje ++.B SIGFPE, SIGILL ++nebo ++.B SIGSEGV ++signály, které nebyly generované pomocí \fBkill\fP(2) nebo ++\fBraise\fP(3). Dělení nulou v pevné řádové čárce (integer) ++má nedefinovaný výsledek. Tato operace může na některých ++architekturách generovat ++.B SIGFPE ++signál. (Také dělení nejmenšího záporného čísla -1 může generovat ++.B SIGFPE. ++) Ignorování tohoto signálu může skončit nekonečnou smyčkou. ++.sp ++POSIX.1-1990 neumožňovalo nastavení ++.B SIGCHLD ++na hodnotu ++.B SIG_IGN. ++POSIX.1-2001 toto nastavení umožňuje, takže ignorování ++.B SIGCHLD ++může být použito pro zamezení vytváření zombies (viz ++\fBwait\fP(2)). Nicméně starší BSD a System V aplikace ++se v chování na příkaz ++.B SIGCHLD ++liší a tak stále jediným přenositelným řešením, že se ++potomek nestane zombie, je odchytávání signálu ++.B SIGCHLD ++pomocí \fBwait\fP(2) nebo jiné podobné funkce. ++.sp ++Norma POSIX.1-1990 specifikovala pouze ++.B SA_NOCLDSTOP. ++Norma POSIX.1-2001 přidala ++.B SA_NOCLDWAIT, SA_RESETHAND, SA_NODEFER ++a ++.B SA_SIGINFO. ++Použití těchto hodnot v \fIsa_flags\fP může být hůře ++přenositelné na starší linuxové distribuce. ++.sp + Příznak + .B SA_RESETHAND + je kompatibilní se stejnojmenným příznakem v systémech SVr4. ++.sp + .PP + Příznak + .B SA_NODEFER +@@ -211,33 +438,46 @@ + (což způsobovalo ignorování nastavení + .I sa_mask + ). +-.PP +-Jména +-.BR SA_RESETHAND " and " SA_NODEFER +-jsou určena pro kompatibilitu se SVr4 a byla zavedena ve verzi knihovny libc +-3.0.9. +-.PP +-Pro zjištění momentálního stavu obsluhy signálů lze volat funkci +-.B sigaction +-s parametrem +-.IR act +-rovným nule. +-Zadáte\-li nulové parametry +-.IR act ++.sp ++Pokud je funkce \fBsigaction\fP() volána s druhým argumentem rovným ++null, může být zjištěna aktuální obslužná funkce. Může být také zjištěno ++zda je daný signál podporován na na daném stroji pokud zavoláme tuto ++funkci s druhým a třetím argumentem rovným null. ++.sp ++Signály ++.B SIGKILL + a +-.IR oldact "," +-lze ji použít ke kontrole, je\-li daný signál na tom kterém systému +-použitelný. +-.PP +-Pro podrobnosti o manipulaci se skupinami signálů viz +-.BR sigsetops (3) +-.SH "SPLŇUJE STANDARDY" +-POSIX, SVr4. +-Dokumentace SVr4 se nezmiňuje o chybové hodnotě EINTR. +- ++.B SIGSTOP ++nemohou být blokovány (specifikováním v \fIsa_mask\fP). ++Takovéto pokusy budou ignorovány bez vypsání chyby. ++.sp ++Pro více informací o manipulaci s množinami signálů se obraťte na ++\fBsigsetopts\fP(3). ++.sp ++Pro seznam asynchronních signálově bezpečných funkcí, které mohou ++být bezpečně volány zevnitř obslužné funkce použijte \fBsignal\fP(7). ++.sp ++.B Nezdokumentované ++.br ++Před uvedením ++.B SA_SIGINFO ++bylo možné získat dodatečné informace pomocí funkce \fIsa_handler\fP ++s druhým parametrem typu \fIstruct sigcontext\fP. Pro více informací se ++obraťte na relevantní kernelové zdroje. Tato funkce je nyní již zastaralá. ++.SH CHYBY ++V kenelech do verze 2.6.13 včetně, specifikace ++.B SA_NODEFER ++v \fIsa_flags\fP zabránila nejenom vymaskování signálu během provádění ++obslužné funkce, ale měla také účinek na signály specifikované v ++\fIsa_mask\fP. Tato chyba byla odstraněna v kernelu 2.6.14. ++.SH PŘÍKLAD ++Viz \fBmprotect\fP(2). + .SH "DALŠÍ INFORMACE" +-.BR kill "(1), " kill "(2), " killpg "(2), " pause "(2), " raise "(3), " +-.BR siginterrupt "(3), " signal "(2), " signal "(7), " sigsetops "(3), " +-.BR sigvec (2) +-.SH VAROVÁNÍ +-Překlad je pravděpodobně zastaralý. Pokud chcete pomoci s jeho aktualizací, zamiřte na http://man-pages-cs-wiki.homelinux.net/ ++.BR kill "(1), " kill "(2), " killpg "(2), " pause "(2), " sigaltstack "(2), " ++.BR signal "(2), " signalfd "(2), " sigpending "(2), " sigprocmask "(2), " ++.BR sigqueue "(2), " sigsuspend "(2), " wait "(2), " raise "(3), " siginterupt "(3) , " ++.BR sigsetopts "(3), " sigvec "(3), " core "(5), " signal "(7) ++.SH TIRÁŽ ++Tato stránka je součástí projektu Linux \fIman\-pages\fP. Popis projektu a ++informace o hlášení chyb najdete na http://www.kernel.org/doc/man\-pages/. ++ +diff -ur man-pages-cs-0.18.20090209-orig/man-pages/man2/socket.2 man-pages-cs-0.18.20090209/man-pages/man2/socket.2 +--- man-pages-cs-0.18.20090209-orig/man-pages/man2/socket.2 1999-05-31 19:28:29.000000000 +0200 ++++ man-pages-cs-0.18.20090209/man-pages/man2/socket.2 2009-11-13 12:48:12.000000000 +0100 +@@ -1,10 +1,11 @@ +-.TH SOCKET 2 "4. dubna 1997" "BSD Man Page" "Linux - příručka programátora" ++.\" Aktualizováno podle man-pages-3.09-2 z distribuce Fedora 10 ++.TH SOCKET 2 "6. listopadu 2009" "BSD Man Page" "Linux - příručka programátora" + .do hla cs + .do hpf hyphen.cs + .SH JMÉNO + socket \- vytvoř soket + .SH SYNTAXE +-.B #include ++\fB#include \fP /*Viz POZNÁMKY*/ + .br + .B #include + .sp +@@ -18,72 +19,71 @@ + specifikuje jmenný prostor, ve kterém se bude komunikace odehrávat; tím je + zvolena i rodina protokolů, které mohou být použity. Tyto rodiny jsou + definovány v hlavičkovém souboru +-.IR sys/socket.h . ++.IR . + V současné době jsou podporovány tyto formáty: ++.sp ++Jméno Účel Man stránka ++.br ++\fBAF_UNIX, AF_LOCAL\fP Lokální komunikace \fBunix\fP(7) ++.br ++\fBAF_INET\fP Internetové protokolu IPv4 \fBip\fP(7) ++.br ++\fBAF_INET6\fP Internetové protokolu IPv6 \fBipv6\fP(7) ++.br ++\fBAF_IPX\fP Protokoly Novellu IPX ++.br ++\fBAF_NETLINK\fP Uživatelské rozhraní kernelu \fBnetlink\fP(7) ++.br ++\fBAF_X25\fP ITU-T X.25/ISO-8205 protokol \fBx25\fP(7) ++.br ++\fBAF_AX25\fP Protokol pro Amatérskárádiova AX.25 ++.br ++\fBAF_ATMPVC\fP Přístup k ATM PVC ++.br ++\fBAF_APPLETALK\fP Appletalk \fBddp\fP(7) ++.br ++\fBAF_PACKET\fP paketové rozhraní nízké úrovně \fBpacket\fP(7) + +-.RS +-.TP 0.9i +-AF_UNIX +-(interní protokol UNIXu) +-.TP +-AF_INET +-(Internetový jmenný prostor) +-.TP +-AF_ISO +-(protokoly ISO) +-.TP +-AF_NS +-(protokoly Xerox Network Systems) +-.TP +-AF_IMPLINK +-(IMP \*(lqhost at IMP\*(rq link layer) +-.RE +- +-Soket má typ ++Soket má typ + .IR type , + který specifikuje komunikační styl. Podporované typy jsou: +- +-.RS +-.nf +-SOCK_STREAM +-SOCK_DGRAM +-SOCK_RAW +-SOCK_SEQPACKET +-SOCK_RDM +-.fi +-.RE +- +-A ++.TP + .B SOCK_STREAM + poskytuje sekvenční, spolehlivou a dvoustrannou proudovou komunikaci. + Může být podporován mechanismus přenosu out-of-band dat. ++.TP + .B SOCK_DGRAM +-soket podporuje datagramy (nespojované, nespolehlivé zprávy pevné (typicky ++Podporuje datagramy (nespojované, nespolehlivé zprávy pevné (typicky + malé) maximální délky). ++.TP + .B SOCK_SEQPACKET +-soket poskytuje sekvenční, spolehlivý, dvojstranný přenos dat pro datagramy +-pevné maximální délky; konzument může číst tato data voláním jádra. Tento +-typ je v současné době implementován pouze pro +-.BR AF_NS . ++Poskytuje sekvenční, spolehlivý, dvojstranný přenos dat pro datagramy ++pevné maximální délky. Konzument musí přečíst celý paket při každém volání ++systému. ++.TP + .B SOCK_RAW +-poskytuje přístup k interním síťovým protokolům a rozhraním. +-Typy +-.BR SOCK_RAW , +-který je k dispozici pouze superuživateli a +-.BR SOCK_RDM , +-který je plánován, ale ještě není implementován, zde nejsou popsány. +- ++Poskytuje spolehlivou datagramovou vrstvu, která však nezaručuje řazení. ++.TP ++.B SOCK_PACKET ++Zastaralé. Nemělo by být používáno v nových aplikacích. Viz \fBpacket\fP(7). ++.PP ++Některé druhy soketů nemusí být implementovány pro všechny rodiny protokolů. ++Například ++.B SOCK_SEQPACKET ++není implementováno pro ++.B AF_INET. ++.sp + Argument + .I protocol + specifikuje, který konkrétní protokol má být použit. Normálně existuje pouze + jeden protokol, který se dá použít u soketu konkrétního typu a dané rodiny + protokolů. Ale je samozřejmě možné, aby existovalo protokolů více. Číslo +-protokolu závisí na použitém jmenném prostoru, bližší informace naleznete v ++protokolu závisí na použitém jmenném prostoru, bližší informace naleznete v + .BR protocols (5). + + Sokety typu + .B SOCK_STREAM +-jsou plně duplexní proudy dat podobné rourám. Proudový soket musí být ++jsou plně duplexní proudy dat podobné rourám. Proudový soket musí být + .I spojen + před tím, než přijme nebo pošle jakákoliv data. Spojení s jiným soketem se + provádí voláním +@@ -98,7 +98,7 @@ + .BR recv (2). + Je-li sezení ukončeno, můžete zavolat funkci + .BR close (2). +-Out-of-band data mohou být poslána. Konkrétní informace najdete v ++Out-of-band data mohou být poslána. Konkrétní informace najdete v + .BR send (2). + Out-of-band data mohou být přijata voláním + .BR recv (2). +@@ -107,23 +107,19 @@ + .B SOCK_STREAM + zaručují, že data se neztratí a ani nebudou duplikována. Je-li část dat, pro + kterou je k dispozici prostor ve vyrovnávací paměti, nedoručena po rozumnou +-dobu, je spojení prohlášeno za přerušené a volání budou vracet chyby (\-1) a +-globální proměnná errno bude nastavena na +-.B ETIMEDOUT . +- +-Některé protokoly uchovávají sokety v činnosti tím, že přibližně každou +-minutu posílají packet, nevyskytuje-li se jiná aktivita. Neobjeví-li se +-odpověď po delší dobu (např. 5 minut), je opět indikována chyba. Signál ++dobu, je spojení prohlášeno za přerušené. Pokud je na soketu povoleno ++.B SO_KEEPALIVE ++pak soket testuje různými metodami závislými na protokolu zda je druhý konec ++stále aktivní. Je zaslán signál + .B SIGPIPE +-je poslán procesu, jestliže proces pošle data do "rozbitého" proudu. +-To způsobí, že "naivní" procesy, které neobsluhují tento signál skončí. +- ++pokud proces zasílá nebo přijímá data z porušeného proudu dat; pokud proces ++nemá obslužnou funkci pak je při přijetí tohoto signálu ukončen. Sokety + .B SOCK_SEQPACKET +-sokety používají stejná volání jako +-.B SOCK_STREAM +-sokety. Jediným rozdílem je, že volání +-.BR read (2) +-vrací pouze požadované množství dat a ostatní data budou zničena. ++mají stejnou množinu signálů jako sokety ++.B SOCK_STREAM. ++Jediným rozdílem je, že volání \fBread\fP(2) vrací pouze požadovanou velikost ++dat a zbylá data, která zůstala v paketu budou smazána. Zachovány jsou také ++meze pro příchozí datagramy. + + .B SOCK_DGRAM + a +@@ -134,13 +130,31 @@ + .BR recvfrom (2), + které vrací další datagram s jeho návratovou adresou. + +-Volání ++Operace + .BR fcntl (2) +-může být použito ke specifikování skupiny procesů, které obdrží signál ++.B F_SETOWN ++může být použita ke specifikování procesu nebo skupiny procesů, které obdrží ++signál + .B SIGURG +-při příchodu out-of-band dat. Může také povolit neblokující vstupně-výstupní ++při příchodu out-of-band dat, nebo ++.B SIGPIPE ++signálu, když je ++.B SOCK_STREAM ++spojení neočekávaně přerušeno. Může také povolit neblokující vstupně-výstupní + operace případně asynchronní hlášení vstupně-výstupních událostí signálem + .BR SIGIO . ++Použití ++.B F_SETOWN ++je ekvivalentní volání \fBioctl\fP(2) s parametrem ++.B FIOSETOWN ++nebo ++.B SIOCSPGRP. ++ ++Pokud síť signalizuje chybu protokolovému modulu (například pomocí ICMP ++zprávy pro IP protokol) je soketu přiřazen příznak značící nevyřešenou chybu. ++Další operace na tomto soketu obnoví tento příznak. Pro některé protokoly je ++možné zřídit frontu chyb pro každý soket a získat tak detailní informace ++o chybách. Viz \fBIP_RECVERR\fP v \fBip\fP(7). + + Operace soketu jsou řízeny volbami soketů. Tyto volby jsou specifikovány v + hlavičkovém souboru +@@ -154,32 +168,57 @@ + \-1 je vrácena, jestliže nastala chyba, jinak je vrácen deskriptor soketu. + .SH CHYBY + .TP 0.8i ++.B EACCESS ++Nemáte právo vytvořit soket specifikovaného typu a/nebo protokolu. ++.TP + .B EPROTONOSUPPORT + Komunikační styl nebo protokol není podporován specifikovaným jmenným + prostorem. + .TP ++.B EINVAL ++Neznámý protokol, nebo rodina protokolů není k dispozici. ++.TP + .B EMFILE + Tabulka deskriptorů procesu je zaplněna. + .TP + .B ENFILE + Tabulka otevřených souborů systému je zaplněna. + .TP +-.B EACCESS +-Nemáte právo vytvořit soket specifikovaného typu a/nebo protokolu. +-.TP +-.B ENOBUFS ++\fBENOBUFS\fP nebo \fBENOMEM\fP + Nedostatek vyrovnávacích pamětí. Soket nemůže být vytvořen, dokud nedojde k + uvolnění zdrojů. ++.TP ++.B EPROTONOSUPPORT ++Typ protokolu nebo specifikovaný protokol není podporovaný v ++dané doméně. + .SH SPLŇUJE STANDARDY +-4.4BSD (volání jádra ++4.4BSD, POSIX.1-2001 (volání jádra + .B socket + se objevilo v 4.2BSD). Obvykle je kompatibilní s ne-BSD systémy, které + podporují BSD Sokety (včetně variant Systému V). ++.SH POZNÁMKY ++POSIX.1-2001 nevyžaduje vložení hlavičkového souboru \fI\fP ++a tento soubor není vyžadován ani v linuxu. Nicméně některé starší ++BSD implementace jej vyžadují a proto je doporučeno jej vložit ++do přenositelných aplikací. ++ ++Konstanty používané v BSD 4.X pro rodiny protokolů jsou pojmenovány ++.B PF_UNIX, PF_INET ++zatímco adresové rodiny jsou pojmenované ++.B AF_UNIX, ++atd. Nicméně BSD man stránky tvrdí, že adresové a protokolové rodiny ++jsou to samé, a že je možné používat předponu AF_* všude. ++.SH CHYBY V IMPLEMENTACI ++.B SOCK_UUCP ++ještě není implementováno ++.SH PŘÍKLAD ++Příklad použití funkce \fBsocket\fP() je v \fBgetaddrinfo\fP(3). + .SH DALŠÍ INFORMACE +-.BR accept "(2), " bind "(2), " connect "(2), " getprotoent "(3), " +-.BR getsockname "(2), " getsockopt "(2), " ioctl "(2), " listen "(2), " ++.BR accept "(2), " bind "(2), " connect "(2), " fnctl "(2), " getpeername "(2), ++.BR getsockname "(2), " getsockopt "(2), " ioctl "(2), " listen "(2), + .BR read "(2), " recv "(2), " select "(2), " send "(2), " shutdown "(2), " +-.BR socketpair "(2), " write (2) ++.BR socketpair "(2), " write "(2), " getprotoent "(3), " ip "(7), " socket "(7), ++.BR tcp "(7), " udp "(7), " unix "(7) + .sp + "An Introductory 4.3 BSD Interprocess Communication Tutorial" + je znovu vydáno v +@@ -188,5 +227,7 @@ + "BSD Interprocess Communication Tutorial" + je znovu vydáno v + .I UNIX Programmer's Supplementary Documents Volume 1 +-.SH VAROVÁNÍ +-Překlad je pravděpodobně zastaralý. Pokud chcete pomoci s jeho aktualizací, zamiřte na http://man-pages-cs-wiki.homelinux.net/ ++.SH TIRÁŽ ++Tato stránka je součástí projektu Linux \fIman\-pages\fP. Popis projektu a ++informace o hlášení chyb najdete na http://www.kernel.org/doc/man\-pages/. ++ +diff -ur man-pages-cs-0.18.20090209-orig/man-pages/man3/gethostbyname.3 man-pages-cs-0.18.20090209/man-pages/man3/gethostbyname.3 +--- man-pages-cs-0.18.20090209-orig/man-pages/man3/gethostbyname.3 1999-05-31 19:28:32.000000000 +0200 ++++ man-pages-cs-0.18.20090209/man-pages/man3/gethostbyname.3 2009-11-13 12:51:02.000000000 +0100 +@@ -1,9 +1,11 @@ +-.TH GETHOSTBYNAME 3 "30. března 1997" "BSD" "Linux - příručka programátora" ++.\" Aktualizováno podle man-pages-3.09-2 z distribuce Fedora 10 ++.TH GETHOSTBYNAME 3 "5. listopadu 2009" "BSD" "Linux - příručka programátora" + .do hla cs + .do hpf hyphen.cs + .SH JMÉNO +-gethostbyname, gethostbyaddr, sethostent, endhostent, herror \- získej +-záznam z databáze počítačů ++gethostbyname, gethostbyaddr, sethostent, gethostend, endhostent, h_errno, ++herror, hstrerror, gethostbyaddr_r, gethostbyname2, gethostbyname2_r, ++gethostbyname_r, gethostent_r, \- zjistí záznam z databáze počítačů + .SH SYNTAXE + .nf + .B #include +@@ -11,6 +13,7 @@ + .sp + .BI "struct hostent *gethostbyname(const char *" name ); + .sp ++.BI "#include " /*AF_INET*/ + .BI "struct hostent *gethostbyaddr(const char *" addr ", int " len ", int " type ); + .sp + .BI "void sethostent(int " stayopen ); +@@ -18,33 +21,86 @@ + .B void endhostent(void); + .sp + .BI "void herror(const char *" s ); ++.sp ++.BI "const char *hstrerror(int " err ); ++.sp ++/*rozšíření System V/POSIX*/ ++.B struct hostent *gethostent(void); ++.sp ++/*rozšíření GNU*/ ++.BI "struct hostent *gethostbyname2(const char *" name ", int " af ); ++.sp ++.TP ++.B int gethostend_r( ++.BI "struct hostent *" ret ", char *" buf ", size_t " buflen ", ++.BI "struct hostent **" result ", int *" h_errnop ); ++.sp ++.TP ++.BI "int gethostbyaddr_r(const void *" addr ", socklen_t " len " , int " type ", ++.BI "struct hostent *" ret ", char *" buf ", size_t " buflen ", ++.BI "struct hostent **" result ", int *" h_errnop ); ++.sp ++.TP ++.BI "int gethostbyname_r(const char *" name ++.BI "struct hostent *" ret ", char *" buf ", size_t " buflen ", ++.BI "struct hostent **" result ", int *" h_errnop ); ++.sp ++.TP ++.BI "int gethostbyname2_r(const char *" name ", int " af ", ++.BI "struct hostent *" ret ", char *" buf ", size_t " buflen ", ++.BI "struct hostent **" result ", int *" h_errnop ); ++.PP ++.sp ++Vyžaduje Feature Test Makro pro glibc (viz \fBfeature_test_macros\fP(7)): ++.sp ++\fBgethostbyname2\fP(), \fBgethostent_r\fP(), \fBgethostbyaddr_r\fP(), \fBgethostbyname_r\fP(), ++\fBgethostbyname2_r\fP(): _BSD_SOURCE || _SVID_SOURCE + .fi + .SH POPIS ++Funkce \fBgethostbyname*\fP() a \fBgethostbyaddr*\fP() jsou zastaralé. ++V programech by měly být nahrazeny funkcemi \fBgetaddrinfo\fP(3) a ++\fBgetnameinfo\fP(3). ++.sp + Funkce \fBgethostbyname()\fP vrací strukturu typu \fIhostent\fP +-pro zadaný počítač \fIname\fP. Doména počítače a jí nadřazené jsou ++pro zadaný počítač \fIname\fP. V poli \fIname\fP může být buď ++hostaname nebo IPv4 adresa v klasické tečkové notaci (jako v ++\fBinet_addr\fP(3)), případně IPv6 adresa v dvojtečkové ++(případně v tečkové) notaci. (Více informací o formátu IPv6 ++adres lze nalézt v RFC 1884.) Je-li jméno IPv4 nebo IPv6 adresa ++není prováděno žádné hledání a \fBgethostbyname\fP() jednoduše ++zkopíruje \fIname\fP do pole \fIh_name\fP a strukturu \fIstruct in_addr\fP ++do pole \fIh_addr_list[0]\fP ve vracené struktuře \fIhostent\fP. ++Doména počítače a jí nadřazené jsou + prohledávány pouze tehdy, nekončí-li \fIname\fP tečkou. + Pokud \fIname\fP nekončí tečkou a proměnná prostředí \fBHOSTALIASES\fP +-je nastavena, bude prvně prohledáván soubor, na který ukazuje proměnná ++je nastavena, bude prvně prohledáván soubor, na který ukazuje proměnná + \fBHOSTALIASES\fP. + .PP +-Funkce \fBgethostbyaddr()\fP vrací strukturu typu \fIhostent\fP pro ++Funkce \fBgethostbyaddr\fP() vrací strukturu typu \fIhostent\fP pro + počítač, jehož adresa \fIaddr\fP (délky \fIlen\fP a typu \fItype\fP) byla +-zadána. Jediným platný typem adresy je nyní AF_INET. ++zadána. Platné typy adres jsou AF_INET a AF_INET6. Parametr adresa hosta je ++ukazatel do struktury jejíž typ závisí na druhu adresy. Například ++\fI struct in_addr *\fP (zřejmě získáno skrze volání \fBinet_addr\fP(3)) ++pro adresy typu ++.B AF_INET. + .PP +-Funkce \fBsethostent()\fP specifikuje, je-li \fIstayopen\fP pravdivé (1), ++Funkce \fBsethostent()\fP specifikuje, je-li \fIstayopen\fP pravdivé (1), + že k dotazování budou použity spojené TCP sokety a spojení zůstane mezi + jednotlivými dotazy otevřeno. Jinak budou k dotazování použity UDP + datagramy. + .PP + Funkce \fBendhostent()\fP ukončí TCP spojení pro dotazy na nameserver. + .PP +-Funkce \fBherror()\fP vytiskne chybovou zprávu, která přísluší hodnotě +-proměnné \fIh_errno\fP. ++Funkce \fBherror()\fP vytiskne chybovou zprávu, ++která přísluší hodnotě proměnné \fIh_errno\fP. ++.PP ++Zastaralá funkce \fBhsterror\fP() vezme číslo chyby (obvykle \fIh_errno\fP) ++a vrátí odpovídající řetězec. + .PP + Funkce \fBgethostbyname()\fP a \fBgethostbyaddr()\fP používají při své + činnosti jak nameservery \fBnamed\fP(8), tak soubor \fI/etc/hosts\fP, ale + samozřejmě i NIS nebo YP, to záleží na pořadí definovaném v \fI/etc/host.conf\fP. +-(Viz ++(Viz + .BR resolv+ (8)). + Standardně je prvně dotazován \fBnamed\fP(8) a potom soubor + \fI/etc/hosts\fP. +@@ -56,13 +112,13 @@ + .ne 7 + .ta 8n 16n 32n + struct hostent { +- char *h_name; /* official name of host */ +- char **h_aliases; /* alias list */ +- int h_addrtype; /* host address type */ +- int h_length; /* length of address */ +- char **h_addr_list; /* list of addresses */ ++ char *h_name; /* official name of host */ ++ char **h_aliases; /* alias list */ ++ int h_addrtype; /* host address type */ ++ int h_length; /* length of address */ ++ char **h_addr_list; /* list of addresses */ + } +-#define h_addr h_addr_list[0] /* for backward compatibility */ ++#define h_addr h_addr_list[0] /* for backward compatibility */ + .ta + .fi + .RE +@@ -89,14 +145,15 @@ + .SH NÁVRATOVÁ HODNOTA + Funkce \fBgethostbyname()\fP a \fBgethostbyaddr()\fP vrací strukturu + \fIhostent\fP nebo ukazatel NULL v případě výskytu chyby. Potom je nastavena +-proměnná \fIh_errno\fP. +-.SH CHYBY ++proměnná \fIh_errno\fP. Pokud je návratová hodnota not-NULL pak zřejmě ++návratová hodnota odkazuje na statická data. Více informací v poznámkách níže. ++.SH ROZEZNÁVANÉ CHYBY + Proměnná \fIh_errno\fP může obsahovat následující hodnoty: + .TP + .B HOST_NOT_FOUND + Specifikovaný počítač je neznámý. + .TP +-.B NO_ADDRESS ++\fBNO_ADDRESS\fP nebo \fBNO_DATA\fP + Jméno je platné, ale nemá žádnou IP adresu. + .TP + .B NO_RECOVERY +@@ -111,9 +168,67 @@ + .TP + .I /etc/hosts + databáze počítačů. ++.TP ++.I /etc/nsswitch.conf ++konfigurační soubor pro výběr jmenné služby ++.SH POZNÁMKY ++Funkce \fBgethostbyname\fP() a \fBgethostbyaddr\fP() mohou vracet ++ukazatele na statická data. Tyto ukazatele mohou být přepsány pozdějším ++voláním. Zkopírování hodnoty do \fIstruct hostent\fP ++není dostatečné, protože obsahuje ukazatele. ++.sp ++V originálních BSD implementacích měl parametr \fIlen\fP funkce ++\fBgethostbyname\fP() typ \fIint\fP. Standard SUSv2 je chybový ++a deklaruje parametr \fIlen\fP funkce \fBgethostbyaddr\fP() jako ++typ \fIsize_t\fP. (Což je špatně, protože musí být typu \fIint\fP ++a ne \fIsize_t\fP. Norma POSIX.1-2001 mu přiřazuje typ \fIsocklen_t\fP ++.sp ++U BSD prototypu funkce \fBgethostbyaddr\fP() je první argument typu ++\fIconst char *\fP. ++.sp ++Norma POSIX.1-2001 označila funkce \fBgethostbyaddr\fP() a \fBgethostbyname\fP() ++za zastaralé. Viz \fBgetaddrinfo\fP(3), \fBgetnameinfo\fP(3), \fBgai_sterror\fP(3). ++.sp ++.B System V/POSIX rozšíření ++.br ++POSIX vyžaduje, aby volání \fBgethostent\fP() vracelo další záznam z ++hostitelské databáze. Pokud používáme DNS/BIND tak to nedává moc smysl, ++nicméně může to být užitečné, pokud hostitelská databáze obsahuje soubory, ++které mohou být čteny po řádcích. Na mnoha systémech čte tato funkce ze ++souboru \fI/etc/hosts\fP. Funkce může být dostupná pouze pokud byla ++knihovna přeložena bez podpory DNS. Glibc verze ignoruje IPv6 záznamy. ++Tato funkce není reentrantní. Glibc proto přidává reentrantní verzi ++\fBgethostent_r\fP(). ++.sp ++.B GNU rozšíření ++.br ++Glibc2 zavádí také funkci \fBgethostbyname2\fP() která pracuje stejně jako ++funkce \fBgethostbyname\fP(), ale umožňuje specifikaci rodiny do níž musí ++adresa spadat. ++.sp ++Glibc2 zavádí reentrantní funkce \fBgethostent_r\fP(), \fBgethostbyaddr_r\fP(), ++\fBgethostbyname_r\fP() a \fBgethostbynbame2_r\fP(). Volající musí poskytnout ++\fIhostent\fP strukturu \fIret\fP, která bude v případě úspěchu naplněna, a ++dočasný pracovní buffer \fIbuf\fP o velikosti \fIbuflen\fP. Po skončení funkce ++bude \fIresult\fP obsahovat ukazatel na výsledek v případě úspěšného volání. ++V případě chyby nebo když není nalezen žádný záznam je \fIresult\fP NULL. Tato ++funkce vrací v případě úspěchu 0 a nenulovou hodnotu při v případě chyby. V ++návaznosti na chyby vracené nereentrantními verzemi je vrácena chyba ++.B ERANGE ++v případě, že je poskytnutý buffer \fIbuf\fP příliš malý. Volání by pak mělo být ++realizováno s větším množstvím paměti. Globální proměnná \fIh_errno\fP není ++změněna, ale adresa proměnné do které se ukládají čísla chyb je předána ++\fIh_errnop\fP. ++.SH CHYBY ++Funkce \fBgethostbyname\fP() nerozeznává části IPv4 adresy, ++které jsou zadané v tečkové konvenci hexadecimálně. + .SH SPLŇUJE STANDARDY + BSD 4.3 + .SH DALŠÍ INFORMACE +-.BR resolver "(3), " hosts "(5), " hostname "(7), " resolv+ " (8), " named (8) +-.SH VAROVÁNÍ +-Překlad je pravděpodobně zastaralý. Pokud chcete pomoci s jeho aktualizací, zamiřte na http://man-pages-cs-wiki.homelinux.net/ ++.BR getaddrinfo "(3), " getnameinfo "(3), " inet "(3), " inet_ntop "(3) ++.BR inet_pton "()3 ++.BR resolver "(3), " hosts "(5), "nsswitch.conf "(5), " hostname "(7), " named (8) ++.SH TIRÁŽ ++Tato stránka je součástí projektu Linux \fIman\-pages\fP. Popis projektu a ++informace o hlášení chyb najdete na http://www.kernel.org/doc/man\-pages/. ++ diff --git a/man-pages-cs-10.patch b/man-pages-cs-10.patch new file mode 100644 index 0000000..a3e814c --- /dev/null +++ b/man-pages-cs-10.patch @@ -0,0 +1,746 @@ +diff -urN man-pages-cs-0.18.20090209-orig/man-pages/man2/access.2 man-pages-cs-0.18.20090209/man-pages/man2/access.2 +--- man-pages-cs-0.18.20090209-orig/man-pages/man2/access.2 1999-05-31 19:28:27.000000000 +0200 ++++ man-pages-cs-0.18.20090209/man-pages/man2/access.2 2009-11-27 16:46:02.000000000 +0100 +@@ -1,4 +1,5 @@ +-.TH ACCESS 2 "4. září 1998" "Linux 1.2.13" "Linux - Příručka programátora" ++.\" Aktualizováno podle man-pages-3.09-2 z distribuce Fedora 10 ++.TH ACCESS 2 "23. lisotpadu 2009" "Linux 1.2.13" "Linux - Příručka programátora" + .do hla cs + .do hpf hyphen.cs + .SH JMÉNO +@@ -10,12 +11,12 @@ + .BI "int access(const char *" pathname ", int " mode ); + .fi + .SH POPIS +-.B access ++\fBaccess\fP() + kontroluje, zda proces může číst či zapisovat do souboru (nebo jiného + objektu souborového systému) se jménem +-.I pathname . +-Lze jej také použít ke zjištění existence +-.I pathname . ++\fI pathname\fP. ++Lze jej také použít ke zjištění existence ++\fIpathname\fP. + Pokud je + .I pathname + symbolický odkaz, pak jsou testována přístupová práva souboru, na +@@ -37,18 +38,17 @@ + a na přístupových právech adresářů a souborů, na které směřují + symbolické odkazy na cestě. + +-Kontrola je provedena se ++Kontrola je provedena se + .I skutečným + uid a gid procesu. Nebere se zřetel na efektivní id, které se projeví + při souborové operaci. Tak mohou setuid programy snadno zjistit + skutečná práva uživatele. + +-Kontrolují se pouze příznakové bity; ne typ souboru či jeho obsah. +-Pokud je adresář "zápisu schopný", lze v něm pravděpodobně tvořit +-soubory - nemůžeme do něj zapisovat, jako do běžného souboru. Zrovna +-tak DOSový soubor může být "spustitelný", ale +-.BR execve (2) +-bude stále protestovat. ++Pokud má volající proces dostatečná privilegia (například skutečné UID ++je nula), pak je test ++.B X_OK ++pro soubor úspěšný, pokud je povoleno spouštění souboru jeho vlastníkem ++skupinou nebo ostatními. + .SH "NÁVRATOVÁ HODNOTA" + Při úspěchu (všechna kontrolovaná práva jsou dostupná) vrací nulu. + Při neúspěchu (alespoň jeden druh přístupu reprezentovaný příslušným +@@ -58,18 +58,17 @@ + \-1, a proměnná + .I errno + je nastavena. +-.SH CHYBY ++.SH CHYBOVÉ STAVY ++\fBaccess\fP() by měl selhat pokud: + .TP + .B EACCES +-Požadovaný přístup by byl odepřen. ++Přístup k požadovanému souboru by byl odepřen nebo právo na vyhledávání je odepřeno ++pro některý z adresářů v cestě \fIpathname\fP. (Viz také \fBpath_resolution\fP(7).) + .TP +-.B EFAULT ++.B ELOOP + .I pathname +-odkazuje někam mimo přístupný adresovatelný diskový prostor. +-.TP +-.B EINVAL +-.I mode +-je zadán chybně. ++obsahuje cyklický symbolický odkaz, např. symbolický odkaz odkazuje ++sám na sebe. + .TP + .B ENAMETOOLONG + .I pathname +@@ -85,25 +84,84 @@ + .I pathname + použité jako adresáře ve skutečnosti nejsou adresáře + .TP ++.B EROFS ++Bylo požadováné právo zápisu pro soubor, ale souborový systém ++je pouze pro čtení. ++.PP ++\fBaccess\fP() může selhat pokud: ++.TP ++.B EFAULT ++.I pathname ++odkazuje někam mimo přístupný adresovatelný diskový prostor. ++.TP ++.B EINVAL ++.I mode ++je zadán chybně. ++.TP ++.B EIO ++Objevila se vstup výstupní chyba. ++.TP + .B ENOMEM + Málo paměti jádra. + .TP +-.B ELOOP +-.I pathname +-obsahuje cyklický symbolický odkaz, např. symbolický odkaz odkazuje +-sám na sebe. +-.SH OMEZENÍ +-.B access +-vrací chybu i kdyby jeden jediný druh přístupu byl odepřen a všechny +-ostatní umožněny. +-.P +-.B access +-může zlobit na NFS souborových systémech, které mají zapnuté mapování UID, +-protože mapovaní UID je prováděno na serveru a je skryto před klienty. +-.SH "SPLŇUJE STANDARDY" +-SVID, AT&T, POSIX, X/OPEN, BSD 4.3 ++.B ETXTBSY ++Bylo požadováno právo zápisu na spustitelný soubor, který je ++právě spuštěn. ++.SH POZNÁMKY ++\fBVarování\fP: Použití funkce \fBaccess\fP pro kontrolu zda ++je uživatel schopen například otevřít soubor, před tím, než tak ++opravdu učiníme, je bezpečnostní problém, protože je možné využít ++relativně krátkého časového okamžiku mezi kontrolou a otevřením souboru ++k manipulaci s ním. \fB Proto by jste se měli vyvarovat použití tohoto systémového ++volání pro tento účel\fP. ++ ++Funkce \fBaccess\fP vrací chybu, je-li libovolný z přístupových typů ++specifikovaných v \fImode\fP odmítnut, i když jsou některé jiné ++přijaty. ++ ++Pokud má volající proces dostatečné privilegia (například super uživatel), ++pak norma POSIX.1-2001 povoluje implementaci, která indikuje úspěch pro ++kontrolu ++.B X_OK ++i když není nastavený žádný z bitů, které povolují spouštění souboru. ++Linux toto nepovoluje. ++ ++Soubor je přístupný pouze pokud je povoleno prohledávání všech adresářů, ++které se nacházejí v prefixu cesty k souboru (\fIpathname\fP). Pokud je ++libovolný z těchto adresářů nedostupný, pak volání \fBaccess\fP() skončí ++neúspěchem, nezáleží na tom, zda máme právo přistupovat k souboru ++samotnému. ++ ++Jsou kontrolovány pouze bity, které určují přístup k souboru nikoli typ ++souboru nebo jeho obsah. Takže pokud je možný zápis do adresáře, ++pak to pravděpodobně znamená, že mohou být uvnitř tohoto adresáře vytvářeny ++soubory, a ne že lze adresář zapisovat jako soubor. Podobně může být ++DOS soubor shledán zapisovatelným, ale volání \fBexecve\fP(2) skončí ++chybovou hláškou. ++ ++Volání \fBaccess\fP() nemusí korektně fungovat na NFS souborových systémech, ++které mají povolené UID mapování, protože UID mapování se provádí na ++straně serveru a je skryté před klientem, který kontroluje práva. ++ ++.SH CHYBY ++Ve verzích kernelu 2.4 a starších jsou problemy v testu na \fBX_OK\fP ++pro super uživatele. Pokud jsou práva pro spouštění zakázána pro ++všechny uživatele a jedná se o soubor, ne adresář, pak tento ++test vrátí -1, pouze pokud je \fImode\fP specifikován jako \fBX_OK\fP. ++Pokud je v \fImode\fP specifikováno i \fBR_OK\fP nebo \fBW_OK\fP pak ++\fBaccess\fP() vrací pro takovéto soubory 0. Verze kernelu 2.6 ++(až do verze 2.6.3 včetně) se chovaly stejně jako kernel 2.4. ++ ++V kernelech před verzí 2.6.20 ignorovala funkce \fBaccess\fP() efekt ++flagu \fBMS_NOEXEC\fP pokud byl tento příznak použit pro přípojení ++(\fBmount\fP(2)) souborového podsystému. Od verze 2.6.20 již funkce ++\fBaccess\fP() bere tento příznak v potaz. ++ + .SH "DALŠÍ INFORMACE" +-.BR stat "(2), " open "(2), " chmod "(2), " chown "(2), " +-.BR setuid "(2), " setgid (2). ++.BR chmod "(2), " chown "(2), " facestat "(2), " open "(2), ++.BR setgid "(2), " setuid (2), " stat "(2), " euidaccess "(3), ++.BR credentials "(7), " path_resolution "(7) + .SH VAROVÁNÍ +-Překlad je pravděpodobně zastaralý. Pokud chcete pomoci s jeho aktualizací, zamiřte na http://man-pages-cs-wiki.homelinux.net/ ++Tato stránka je součástí projektu Linux \fIman-pages\fP ve verzi 3.19. ++Popis projektu a informace o oznamování chyb je možno nalézt ++na http://www.kernel.org/doc/man-pages/. +diff -urN man-pages-cs-0.18.20090209-orig/man-pages/man4/mouse.4 man-pages-cs-0.18.20090209/man-pages/man4/mouse.4 +--- man-pages-cs-0.18.20090209-orig/man-pages/man4/mouse.4 2009-11-27 16:40:59.000000000 +0100 ++++ man-pages-cs-0.18.20090209/man-pages/man4/mouse.4 2009-11-27 16:41:30.000000000 +0100 +@@ -40,16 +40,12 @@ + .TS + center; + r c l. +-pin jméno použití +- +-2 RX Data +-3 TX \-12 V, Imax = 10 mA +- +-4 DTR +12 V, Imax = 10 mA +- +-7 RTS +12 V, Imax = 10 mA +- +-5 GND Zem ++pin jméno použití ++2 RX Data ++3 TX \-12 V, Imax = 10 mA ++4 DTR +12 V, Imax = 10 mA ++7 RTS +12 V, Imax = 10 mA ++5 GND Zem + .TE + + To je specifikace, ve skutečnosti vystačí většina myší s 9 V. +@@ -68,16 +64,11 @@ + .TS + center; + l l. +-bitů/s řetězec +- +-9600 *q +- +-4800 *p +- +-2400 *o +- +-1200 *n +- ++bitů/s řetězec ++9600 *q ++4800 *p ++2400 *o ++1200 *n + .TE + + První bajt z datového paketu může být určen k synchronizačním +@@ -91,10 +82,10 @@ + .TS + center; + r c c c c c c c. +-bajt d6 d5 d4 d3 d2 d1 d0 +-1 1 lb rb dy7 dy6 dx7 dx6 +-2 0 dx5 dx4 dx3 dx2 dx1 dx0 +-3 0 dy5 dy4 dy3 dy2 dy1 dy0 ++bajt d6 d5 d4 d3 d2 d1 d0 ++1 1 lb rb dy7 dy6 dx7 dx6 ++2 0 dx5 dx4 dx3 dx2 dx1 dx0 ++3 0 dy5 dy4 dy3 dy2 dy1 dy0 + .TE + .SS "3\-tlačítkový Microsoft protokol" + Původní myš Microsoft měla pouze dvě tlačítka. Nyní jsou již i +@@ -120,12 +111,12 @@ + .TS + center; + r c c c c c c c c. +-bajt d7 d6 d5 d4 d3 d2 d1 d0 +-1 1 0 0 0 0 lb mb rb +-2 0 dxa6 dxa5 dxa4 dxa3 dxa2 dxa1 dxa0 +-3 0 dya6 dya5 dya4 dya3 dya2 dya1 dya0 +-4 0 dxb6 dxb5 dxb4 dxb3 dxb2 dxb1 dxb0 +-5 0 dyb6 dyb5 dyb4 dyb3 dyb2 dyb1 dyb0 ++bajt d7 d6 d5 d4 d3 d2 d1 d0 ++1 1 0 0 0 0 lb mb rb ++2 0 dxa6 dxa5 dxa4 dxa3 dxa2 dxa1 dxa0 ++3 0 dya6 dya5 dya4 dya3 dya2 dya1 dya0 ++4 0 dxb6 dxb5 dxb4 dxb3 dxb2 dxb1 dxb0 ++5 0 dyb6 dyb5 dyb4 dyb3 dyb2 dyb1 dyb0 + .TE + + Bajty 4 a 5 popisují změny, které nastaly od vyslání bajtů 2 a 3. +@@ -142,13 +133,13 @@ + .TS + center; + r c c c c c c c c. +-bajt d7 d6 d5 d4 d3 d2 d1 d0 +-1 1 0 0 dxs dys lb mb rb +-2 0 dx6 dx5 dx4 dx3 dx2 dx1 dx0 +-3 0 dy6 dy5 dy4 dy3 dy2 dy1 dy0 ++bajt d7 d6 d5 d4 d3 d2 d1 d0 ++1 1 0 0 dxs dys lb mb rb ++2 0 dx6 dx5 dx4 dx3 dx2 dx1 dx0 ++3 0 dy6 dy5 dy4 dy3 dy2 dy1 dy0 + .TE + .SH SOUBORY +-.TP ++.TP + \fI/dev/mouse\fP + často používaný symbolický odkaz na skutečné zařízení myši. + .SH "DALŠÍ INFORMACE" +@@ -156,3 +147,4 @@ + .SH TIRÁŽ + Tato stránka je součástí projektu Linux \fIman\-pages\fP. Popis projektu a + informace o hlášení chyb najdete na http://www.kernel.org/doc/man\-pages/. ++ +diff -urN man-pages-cs-0.18.20090209-orig/man-pages/man5/passwd.5 man-pages-cs-0.18.20090209/man-pages/man5/passwd.5 +--- man-pages-cs-0.18.20090209-orig/man-pages/man5/passwd.5 2009-02-09 01:15:10.000000000 +0100 ++++ man-pages-cs-0.18.20090209/man-pages/man5/passwd.5 2009-11-27 16:48:41.000000000 +0100 +@@ -31,7 +31,8 @@ + .\" This file was generated with po4a. Translate the source file. + .\" + .\"******************************************************************* +-.TH PASSWD 5 1998\-01\-05 Linux "Linux \- příručka programátora" ++.\" Aktualizováno podle man-pages-3.09-2 z distribuce Fedora 10 ++.TH PASSWD 5 2009\-24\-11 Linux "Linux \- příručka programátora" + .SH JMÉNO + passwd \- seznam hesel uživatelů + .SH POPIS +@@ -69,17 +70,17 @@ + .TP 1.0in + \fIjméno_účtu\fP + jméno uživatele systému. Nemělo by obsahovat velká písmena. +-.TP ++.TP + \fIheslo\fP + zašifrované heslo uživatele, hvězdička (*) nebo písmeno \(aqx\(aq. + (Viz \fBpwconv\fP(8) pro vysvětlení \(aqx\(aq.) +-.TP ++.TP + \fIUID\fP + číselná identifikace uživatele (user ID) +-.TP ++.TP + \fIGID\fP + číselná identifikace skupiny (group ID) +-.TP ++.TP + \fIGECOS\fP + Toto pole je volitelné a má jen informativní význam. Obvykle obsahuje + celé jméno uživatele. GECOS znamená General Electric Comprehensive +@@ -88,10 +89,10 @@ + poslali tiskový výstup nebo dávku úloh GCOS serveru. Pole gcos v souboru + hesel se používalo k uskladnění informací pro $IDENTcard. Nebylo to + elegantní." +-.TP ++.TP + \fIadresář\fP + domovský adresář uživatele ( \fB$HOME\fP) +-.TP ++.TP + \fIshell\fP + program, který je spuštěn po úspěšném přihlášení (jestliže je + prázdný, použije se \fI/bin/sh\fP). Pokud je nastaven na neexistující +@@ -117,3 +118,4 @@ + .SH TIRÁŽ + Tato stránka je součástí projektu Linux \fIman\-pages\fP. Popis projektu a + informace o hlášení chyb najdete na http://www.kernel.org/doc/man\-pages/. ++ +diff -urN man-pages-cs-0.18.20090209-orig/nfs-utils/exports.5 man-pages-cs-0.18.20090209/nfs-utils/exports.5 +--- man-pages-cs-0.18.20090209-orig/nfs-utils/exports.5 1999-05-31 19:28:34.000000000 +0200 ++++ man-pages-cs-0.18.20090209/nfs-utils/exports.5 2009-11-27 16:57:41.000000000 +0100 +@@ -1,4 +1,5 @@ +-.TH EXPORTS 5 "2. května 1998" ++.\" Aktualizováno podle nfs-utils-1.1.4-1 z distribuce Fedora 10 ++.TH EXPORTS 5 "27. listopadu 2009" + .do hla cs + .do hpf hyphen.cs + .UC 5 +@@ -10,10 +11,9 @@ + Soubor + .I /etc/exports + definuje přístupová práva pro souborové systémy, které mohou +-být exportovány NFS klientům. Je používán jak NFS mount démonem, +-.BR (mountd (8)) +-tak i NFS server démonem +-.BR (nfsd (8)). ++být exportovány NFS klientům. Je používán programem \fIexportfs\fP(8) ++pro předávání informací jak NFS mount démonu \fImountd\fP(8), ++tak i NFS server démonu \fInfsd\fP(8). + .PP + Formát souboru je podobný formátu souboru + .I exports +@@ -23,28 +23,252 @@ + jménu počítače je možno připojit seznam připojovacích parametrů v + závorkách. Prázdné řádky jsou ignorovány a znak # uvozuje komentář až + do konce řádku. ++.sp ++Každý řádek také může mít jednu nebo více specifikací implicitního ++nastavení za jménem cesty v podobě pomlčky ("-") následované ++seznamem voleb. Tento seznam voleb je použit pro všechny následující ++exporty daného řádku. ++ ++Prázdné řádky jsou ignorovány. Znak mříže ("#") uvozuje komentář a platí do konce ++řádku. Jednotlivé položky mohou pokračovat na novém řádku použitím zpětného ++lomítka. Pokud exportované jméno obsahuje mezery, mělo by být uvozeno ++dvojitými uvozovkami. Můžete také specifikovat mezery a jiné speciální znaky ++v exportovaném jméně pomocí zpětného lomítka následovaného číslem znaku v ++podobě tří číslic v osmičkové soustavě. ++ ++Pro uložení změn v tomto souboru spusťte exportfs -ra nebo restartujte ++NFS server. ++ ++.PP ++.SS Formát jména počítače ++.TP ++NFS klienti mohou být specifikováni několika způsoby: ++.sp ++.TP ++jeden host ++Toto je nejčastěji používaný formát. Hosta lze specifikovat buď zkráceným ++jménem rozeznávaným resolverem plným doménovým jménem nebo IP adresou. ++.sp ++.TP ++netgroups ++NIS netgroups mohou být zadány jako \fI@group\fP. Při kontrole ++členství je kontrolováno pouze jméno hosta. Prázdná jména hosta a jména ++obsahující pomlčku (-) jsou ignorovány. ++.sp ++.TP ++zástupné znaky ++Jména strojů mohou obsahovat zástupné znaky \fI*\fP a \fI?\fP. Toho lze ++výhodně využít pro zmenšení velikosti \fIexports\fP souboru. Například ++\fI*.cs.foo.edu\fP označuje všechny hosty v doméně \fIcs.foo.edu\fP. ++Jelikož tyto znaky zastupují i tečky v doménovém jméně, daný vzor bude ++odpovídat i doméně \fIcs.foo.edu\fP. ++.sp ++.TP ++IP sítě ++Můžete také exportovat všem hostům na dané IP (pod)síti najednou. ++Toho lze dosáhnout pomocí specifikace dvojice IP adresa a maska sítě ++\fIadresa/maska\fP kde maska může být specifikována jako dotted ++decimal nebo délkou masky (např. hodnoty '/255.255.252.0' nebo '/22' ++připojené za adresu sítě povede k identickým podsítím s desetibitovou ++adresou hosta). Zástupné znaky nefungují u IP adres, ačkoliv mohou ++náhodně fungovat pokud selže reverzní DNS vyhledávání. ++.sp ++.PP ++.SS RPCSEC_GSS bezpečnost ++Speciální řetězce "gss/krb5", "gss/krb5i" nebo "gss/krb5p" lze použít pro ++omezení přístupu ke klientům za použití rpcsec_gss. Nicméně tato syntaxe je ++zastaralá. V linuxových jádrech od verze 2.6.23 by mělo být používáno ++exportní nastavení "sec=" ++.sp ++.TP ++.I sec= ++Volba sec= následovaná seznamem bezpečnostních flagů oddělených dvojtečkami, ++zpřísňuje export ke klientům, kteří používají tyto flagy. Dostupná bezpečností ++nastavení zahrnují sys (implicitní nastavení - žádná kryptografická ochrana), ++krb5 (pouze autentizace), krb5i (ochrana integrity) a krb5p (privacy protection). ++Záleží na pořadí specifikace flagů: preferované flagy by měly být na předních ++místech. Na pořadí samotného sec= nezáleží, pokud nemusí být ostatní parametry ++na předních místech kvůli vynucení provedení. V tom případě lze vložit několik ++sec= sekcí. ++ + .PP + .SS Základní přepínače ++\fIexportfs\fP rozeznává následující exportní nastavení: ++.sp + .TP +-.IR secure "\*d" ++.I secure + Tento přepínač vyžaduje, aby připojení vycházelo z portu s číslem menším + než IPPORT_RESERVED (1024). Toto je standardní nastavení. Pro jeho změnu + zadejte + .IR insecure . + .TP +-.IR ro +-Povoluje přístup pouze pro čtení pro toto připojení. Standardně je povolen +-přístup i pro zápis. Ten je možno explicitně uvést pomocí přepínače +-.IR rw . +-.TP +-.IR link_relative +-Konvertuje absolutní symbolické odkazy (tj. ty, které začínají lomítkem) +-na relativní přidáním správného počtu ../ na začátek, abychom se posunuli +-z adresáře s odkazem do kořene serveru. Tento přepínač má význam pouze +-tehdy, není-li souborový systém připojen jako kořen. +-.TP +-.IR link_absolute +-Odkazům se ponechává jejich původní význam. Toto je standardní nastavení. ++.IR rw ++Povoluje jak čtení tak zápis na tomto NFS zařízení. Implicitně není povolen ++žádný požadavek, který mění stav souborového systému. Toho lze dosáhnout ++pomocí nastavení \fIro\fP. ++.TP ++.IR async ++Toto nastavení dovoluje NFS serveru neposlechnout NFS protokol a ++odpovědět na požadavek dříve, než byly jakékoliv změny provedené ++daným požadavkem uloženy (např. na ++disk). ++ ++Použití tohoto nastavení obvykle zlepšuje výkonnost, ale za cenu, že ++při nečistém restartu serveru (například při pádu) se mohou ztratit ++nebo poškodit data ++.TP ++.IR sync ++Odpoví na dotaz až když jsou změny promítnuty do stabilního úložiště ++(viz \fIasync\fP výše.) ++V nfs-utils do verze 1.0.0 včetně bylo toto nastavení implicitní. Od verze ++1.0.0 je \fIsync\fP implicitní nastavení a \fIasync\fP musí být explicitně ++specifikováno. Aby si byly administrátoři vědomi ++této změny, tak program 'exportfs' vypíše varovnou hlášku v případě, že není ++specifikováno ani \fIsync\fp ani \fIasync\fp. ++.TP ++.IR no_wdelay ++Toto nastavení nemá žádný efekt, je-li nastaveno i \fIasync\fP. NFS server ++totiž běžně zpozdí provedení požadavku o zápis na disk pokud se domnívá, že ++další podobný požadavek o zápis je již zpracováván nebo brzy přijde. Toto ++umožňuje provedení několik požadavků na zápis najednou, což může zlepšit ++výkon. Pokud NFS server vyřizuje malé nesouvisející požadavky, pak toto ++nastavení může naopak výkon snížit, takže volba \fIno_wdelay\fP je možno ++použít pro vypnutí. Implicitního nastavení lze dosáhnout pomocí volby ++\fIwdelay\fP. ++.TP ++.IP nohide ++Tato volba je založena no volbě z IRIX NFS nesoucí stejné jméno. Běžně pokud ++server exportuje dva systémy souborů přičemž jeden je připojený do druhého, ++tak klient musí explicitně připojit oba systémy souborů, aby k nim získal ++přístup. Pokud se připojí pouze rodičovský souborový systém, pak bude vidět ++pouze prázdný adresář v místě, kde má být připojen druhý systém. Ten je totiž ++skrytý. ++ ++Nastavením volby \fInohide\fP způsobí, že tento souborový systém nebude skrytý ++a klient s dostatečnými právy bude moci přecházet z rodičovského souborového ++systému do systému podřízeného bez toho, aby zaznamenal jakoukoli změnu. ++ ++Nicméně někteří NFS klienti si nedokáží dost dobře v takovéto situaci poradit. ++Například je možné, že dva soubory v jednom souborovém systému budou mít ++stejné číslo inodu. ++ ++Volba \fInohide\fP je momentálně efektivní pouze při exportu na \fIjednoho ++osta\fP. Nefunguje spolehlivě při exportu internetové skupiny, podsítě ani ++za použití zástupných znaků. ++ ++Tato volba může být v některých situacích velmi užitečná, nicméně by měla být ++používána obezřetně a po ověření, že klient zvládá situaci bez problémů. ++ ++Tato volba může být zrušena pomocí \fIhide\fP. ++.TP ++.IR crossmnt ++Tato volba je podobná \fInohide\fP, ale umožňuje klientovi přesunout se ze ++systému označeného crossmnt do exportovaného systému, který je do něj ++připojen. Takže pokud synovský souborový systém "B" je připojen do rodičovského ++systému "A", pak nastavení crossmnt na "A" má stejný efekt jako nastavení nohide ++na "B". ++.TP ++.IR no_subtree_check ++Tato volba znemožní kontrolu podstromů což má sice mírné bezpečností důsledky, ++ale může to zlepšit spolehlivost za určitých podmínek. ++ ++Pokud je podadresář souborového systému exportován, ale celý souborový systém ++nikoli, pak vždy když dorazí NFS požadavek, tak server musí kontrolovat nejen ++přítomnost souboru v daném souborovém systému (což je snadné), ale také zda ++je soubor v exportovaném stromě (což je složitější). Takováto kontrola je nazvána ++\fIkontrola podstromu\fP. ++ ++Aby mohla být tato kontrola provedena, musí server poskytnout informace o místě, ++kde je soubor uložen ve "filehandle", který je poslán klientovi. Toto může ++způsobit problémy s přístupem k souborům, které jsou přejmenovány zatímco je má klient otevřené (ačkoli v některých jednoduchých případech to stále funguje). ++ ++Kontrola podstromu je také často používána pro ověření, že soubory, které jsou ++v adresářích ke kterým má přístup pouze root, jsou přístupné pouze když je ++souborový systém exportován s \fIno_root_squash\fP (viz níže), i když soubor sám ++může povolovat přístup i ostatním. ++ ++Obecně lze říci, že souborový systém domovského adresáře, který je běžně exportován ++jako root a může se v něm vyskytnout mnoho přejmenování, by měl být exportován bez ++kontroly podstromů. Na druhou stranu souborový systém, který je pouze pro čtení a ++neočekává se přinejmenším velké množství přejmenování (např. /usr nebo /var) a pro něž ++je možný export podadresářů, mohou být exportovány s kontrolou podstromů. ++ ++povolení kontroly podstromů lze zapnout pomocí \fIsubtree_check\fP. ++ ++Od verze 1.1.0 včetně je defaultní nastavení \fIno_subtree_check\fP, protože ++kontrola podstromů většinou nadělá více škody než užitku. Pokud na kontrole ++podstromů trváte měli by jste explicitně uvést tuto volbu v ++.B exports ++souboru. Pokud nezadáte žádnou volbu budete na to upozorněni. ++.TP ++.IR insecure_locks ++.TP ++.IR no_auth_nlm ++Tato volba (dvě výše uvedená jména jsou ekvivalentní) říká NFS serveru, aby nevyžadoval ++autentizaci blokujících požadavků (například požadavků, které používají NLM protokol). ++Za normálních podmínek bude NFS server vyžadovat, aby měl blokující požadavek údaje od ++uživatele, který má práva na čtení daného souboru. Pokud je však nastavena tato volba pak ++takováto kontrola nebude prováděna. ++ ++První implementace NFS klientů neposkytovaly uživatelské údaje blokujícím požadavkům a dnes ++ještě stále existuje mnoho NFS klientů, kteří jsou založeni na starých implementacích. ++Použijte tuto volbu pokud zjistíte, že máte problému s uzamykáním souborů. ++ ++Běžné chování znamenající vyžadování autentizace for NLM požadavku může být explicitně ++vynuceno jedním z příkazů \fiauth_nlm\fP nebo \fIsecure_locks\fP. ++.TP ++.IR no_acl ++Na některých speciálně patchovaných kernelech a při exportu souborových systémů podporujících ++ACL říká tato volba nfs démonovi, aby neodhaloval ACL klientům, takže klienti budou vidět pouze ++podmnožinu povolení na daném souborovém systému. Tato volba je bezpečná pro souborové systémy ++používané NFSv2 a staršími NFSv3 klienty, kteří rozhodují o přístupu lokálně. Noví NFSv3 ++klienti používají ACCESS RPC pro rozhodování o přístupu k serveru. Je důležité vědět, že volba ++\fIno_acl\fP má efekt pouze u kernelů, které jsou speciálně patchované a při exportu souborového ++systému podporujícího ACL. Bežně se exportuje s ACL (takže \fIno_acl\fP je vypnuté). ++.TP ++.IR "mountpoint="cesta ++.TP ++.IR mp ++Tato volba dovoluje exportovat pouze adresář, který již byl úspěšně připojen. Pokud není zadána ++žádná cesta (například \fImountpoint\fp nebo \fImp\fP) pak exportní bod musí být také bodem ++připojení. Pokud tomu tak není, pak exportní bod není exportován. Toto zajišťuje, že adresář, ++který je ve struktuře pod bodem připojení, nebude náhodně exportován, pokud se například vyskytne ++chyba disku při připojování. ++ ++Pokud je zadána cesta (například \fImountpoint=\fP/cesta nebo \fImp=\fP/cesta) pak zadaná cesta ++musí být připojovacím bodem kam bude exportován bod exportu. ++.TP ++.IR "fsid=" num|root|uuid ++NFS musí být schopen identifikovat každý souborový systém, který exportuje. Za běžných okolností ++použije UUID souborového systému (pokud souborový systém nějaké UUID má) nebo číslo zařízení na ++kterém se souborový systém nachází(pokud je souborový systém uložen na zařízení). ++ ++Jelikož ne všechny souborové systémy jsou uložené na zařízeních a zdaleka ne všechny souborové ++systémy mají UUID, je někdy nutné říci NFS jak má daný souborový systém identifikovat. K tomu ++slouží volba \fIfsid=\fP. ++ ++V NFSv4 existuje speciální souborový systém, který je kořenem pro všechny exportované ++souborové systémy. To je určeno pomocí \fIfsdi=0\fP nebo \fIfsid=root\fP. Obě volby ++znamenají přesně to samé. ++ ++Jiné souborové systémy mohou být identifikovány malým celým číslem (small integer) nebo ++pomocí UUID, které by mělo obsahovat 32 hexadecimálních číslic a příslušnou interpunkci. ++ ++Linuxová jádra až do verze 2.6.20 neumí pracovat s UUID a proto musí být pro identifikaci ++použito malého celého čísla, v případě, že je to třeba. Je povoleno nastavit identifikaci ++pomocí UUID a čísla, takže stejná konfigurace může pracovat jak na starém tak i na ++novém kernelu. ++.TP ++.IR "refer="path@host[+host][:path@host[+host]] ++Klient odkazující se na exportní bod bude vyzván, aby vybral z nabízeného listu ++alternativních lokací pro souborový systém. (Je důležité vědět, že musí mít ++vlastní bod připojení, tak aby nebyl vyžadován jiný souborový systém, například ++\fImount -- bind\fP /path /path je dostačující.) ++.TP ++.IR "replicas="path@host[+host][:path@host[+host]] ++Pokud klient žádá alternativní lokalitu pro svůj exportní bod, bude mu poskytnut seznam ++alternativ. (Je důležité vědět, že samotnou replikaci souborového systému je třeba ++ošetřit jinde.) + .SS Mapování uživatelských identifikací + .PP + .I nfsd +@@ -56,7 +280,7 @@ + .PP + Velmi často není vhodné, aby uživatel root na jednom počítači byl také + rootem, když přistupuje na soubory na NFS serveru. Proto se uid 0 obvykle +-mapuje na jiné uid zvané anonymní nebo ++mapuje na jiné uid zvané anonymní nebo + .I nobody . + Tento mód je standardní (nazývá se root squashing) a lze jej vypnout + pomocí +@@ -72,9 +296,9 @@ + Navíc nfsd umožňuje nastavit mapování dalších uid a gid na uživatele nobody. + Mapování všech na nobody lze nastavit přepínačem + .IR all_squash . +-.PP +-Aby bylo možno dynamicky nastavit mapování lokálních a vzdálených +-uid a gid použijte ++.PP ++Aby bylo možno dynamicky nastavit mapování lokálních a vzdálených ++uid a gid použijte + .I nfsd + přepínač + .I map_daemon , +@@ -86,44 +310,24 @@ + .TP + .IR root_squash + Mapuje požadavky uid/gid 0 na anonymní uid/gid. Všimněte si, že se to netýká +-jiných stejně citlivých uživatelů, jako je např. ++jiných stejně citlivých uživatelů, jako je např. + .IR bin . + .TP + .IR no_root_squash + Vypíná root_squash. Obvykle je vhodný pro bezdiskové stanice. +-.TP +-.IR squash_uids " a " squash_gids +-Seznam uid/gid, které se mají také mapovat na anonymního uživatele. +-Správný seznam vypadá např. takto: +-.IP +-squash_uids=0-15,20,25-50 +-.IP +-Obvykle je však tento seznam jednodušší: +-.IP +-squash_uids=0-100 + .IP + .TP + .IR all_squash + Mapuje všechny uživatele na anonymního. Lze jej s výhodou použít na + NFS-export veřejných FTP stromů či jiných veřejně sdílených adresářů. +-Vypíná se pomocí ++Vypíná se pomocí + .IR no_all_squash , + což je standardní nastavení. + .TP +-.IR map_daemon +-Tento přepínač zapíná dynamické mapování uid a gid. Každý požadavek +-je přeložen do odpovídajícího serverového uid/gid a každá odpověď +-zase obráceně. Vyžaduje, aby byl démon +-.BR rpc.ugidd (8) +-spuštěn na straně klienta. Standardně je nastaveno +-.IR map_identity , +-které ponechává všechna uid beze změny. Přitom se však v každém +-případě použije nastavení přepínačů sqash, které mají přednost. +-.TP + .IR anonuid " a " anongid +-Tyto přepínače explicitně nastavují anonymní uid a gid. Primární použití ++Tyto přepínače explicitně nastavují anonymní uid a gid. Primární použití + je pro PC/NFS klienty, kde se může každý požadavek jevit, jako byl přišel +-od jediného klienta. Jako příklad uveďme export pro ++od jediného klienta. Jako příklad uveďme export pro + .I /home/joe + v příkladech dole, které mapuje každý požadavek na uid 150 (o kterém se + předpokládá, že patří uživateli joe). +@@ -150,38 +354,15 @@ + adresář libovolnému počítači, přičemž všechny požadavky jsou prováděny + jako uživatel nobody. + Přepínač +-.I insecure ++.I insecure + dovoluje připojit klienty, kteří nepoužívají porty rezervované pro NFS. +-.SH UPOZORNĚNÍ +-Na rozdíl od jiných implementací NFS serveru tento +-.B nfsd +-démon dovoluje exportovat adresář i podadresáře témuž klientovi, např. +-.IR /usr " a " /usr/X11R6 . +-V tomto případě se použijí přepínače, které jsou nejblíže. Dejme tomu, že +-klient přistupuje na soubor v +-.IR /usr/X11R6 , +-pak se uplatní přepínače pro +-.I /usr/X11R6 . +-Toto platí v případě, že jsou tyto přepínače definovány maskou nebo pro +-síťovou skupinu. + .SH SOUBORY + .TP +-.I /etc/exports +-Konfigurační soubor pro +-.BR nfsd (8). +-.TP +-.I /etc/passwd +-Soubor hesel. +-.SH DIAGNOSTIKA +-Chyba v tomto souboru je hlášena pomocí +-.BR syslogd (8) +-jako úroveň NOTICE až DAEMON kdykoli je +-.BR nfsd (8) +-nebo +-.BR mountd (8) +-spuštěn. ++.I /etc/exports(8) + .SH VIZ TÉŽ ++.BR exportfs (8), ++.BR netgroup (5), + .BR mountd (8), + .BR nfsd (8), +-.BR nfs (5), +-.BR passwd (5). ++.BR showmount (5). ++ diff --git a/man-pages-cs-11.patch b/man-pages-cs-11.patch new file mode 100644 index 0000000..0efe8b2 --- /dev/null +++ b/man-pages-cs-11.patch @@ -0,0 +1,343 @@ +diff -urN man-pages-cs-0.18.20090209-orig/openssh/ssh-agent.1 man-pages-cs-0.18.20090209/openssh/ssh-agent.1 +--- man-pages-cs-0.18.20090209-orig/openssh/ssh-agent.1 2010-02-01 10:08:18.000000000 +0100 ++++ man-pages-cs-0.18.20090209/openssh/ssh-agent.1 2010-02-01 10:23:31.000000000 +0100 +@@ -14,7 +14,7 @@ + .\" + .\" + .\" Podle openssh-clients-5.1p1-3 z distribuce Fedora 10 +-.\" aktualizoval Luděk Dolíhal - 8. září 2009 ++.\" aktualizoval Luděk Dolíhal - 12. ledna 2010 + .\" + .\" Revision 1.8 1998/07/08 00:40:26 kivinen + .\" Changed to do similar commercial #ifdef processing than other +@@ -90,16 +90,16 @@ + .LP + Program + .B ssh-agent +-shromažďuje soukromé autentizační klíče. ++shromažďuje soukromé autentizační klíče (RSA i DSA). + .B Ssh-agent +-by měl být odstartován na začátku X-sezení nebo login sezení, ++by měl být odstartován na začátku X-session nebo login session, + a všechna okna nebo ostatní programy by měly být startovány jako + jeho potomci (\fIpříkaz\fR zadaný jako parametr slouží normálně + ke startu X Window Systemu nebo je uživatelským shellem). + Programy odstartované z agenta jsou s ním propojeny a automaticky + jej používají pro RSA autentizaci při přihlašování na jiné + stroje pomocí +-.BR ssh . ++.BR ssh(1). + .LP + Parametry: + .br +@@ -113,7 +113,7 @@ + SHELL vypadá jako csh styl shellu. + .TP + .B \-d +-Debug mód. Je-li zadán tento přepínač, \fBssh-agent\fP neprovede fork. ++Ladící mód. Je-li zadán tento přepínač, \fBssh-agent\fP nikdy neprovede fork. + .TP + .B \-k + Ukončí současného ssh agenta. (dáno proměnnou prostředí SSH_AGENT_PID) +@@ -123,7 +123,8 @@ + SHELL nevypadá jako csh styl shellu + .TP + .BI \-t \ životnost +-Nastaví implicitní maximální délku života identifikací přidaných k agentovi. ++Nastaví implicitní hodnotu pro maximální délku patnosti identit vložených ++v agentovi. + Délka života může být specifikována v sekundách, nebo ve formátu definovaném + sshd_config(5). Délka života specifikovaná v ssh-add(1) přepíše hodnotu + definovanou pomocí parametru -t. Pokud není nastaven tento parametr je maximální +diff -urN man-pages-cs-0.18.20090209-orig/openssh/sshd.8 man-pages-cs-0.18.20090209/openssh/sshd.8 +--- man-pages-cs-0.18.20090209-orig/openssh/sshd.8 2010-02-01 10:08:18.000000000 +0100 ++++ man-pages-cs-0.18.20090209/openssh/sshd.8 2010-02-01 10:39:07.000000000 +0100 +@@ -1005,6 +1005,14 @@ + (když se autentizuje server). Znak vykřičník '!' před vzorkem + znamená negaci: jestliže jméno počítače vyhovuje negovanému vzorku, + nebude přijato (tímto řádkem) i když vyhovuje jinému vzorku na řádku. ++Jméno hosta nebo adresa mohou být volitelně uzavřeny uvnitř '[' a ']' ++následované ':' a nestandardním číslem portu. ++.sp ++Alternativně je možné jména hostů uchovávat v zašifrované podobě, což ++skryje jména hostů a adresy, pokud by byl prozrazen obsah souboru. ++Hashovaná jména hostů začínají znakem '|'. Na jednom řádku může být ++pouze jedno hashované jméno hosta a nelze aplikovat žádné zástupné ++znaky, které byly zmíněny výše. + .LP + Délka klíče v bitech, exponent a modulo jsou hodnoty charakterizující + přímo klíč počítače; mohou být získány například ze souboru +diff -ur man-pages-cs-0.18.20090209/procps/kill.1 man-pages-cs-new/procps/kill.1 +--- man-pages-cs-0.18.20090209/procps/kill.1 2009-02-07 21:39:22.000000000 +0100 ++++ man-pages-cs-new/procps/kill.1 2010-01-15 09:25:20.514259105 +0100 +@@ -10,144 +10,95 @@ + .\" This file was generated with po4a. Translate the source file. + .\" + .\"******************************************************************* +-.TH KILL 1 "21.listopad 1999" Linux "Linux \- Příručka uživatele" ++.\" Aktualizováno podle util-linux-ng z distribuce Fedora 10 ++.TH KILL 1 "12. ledna 2010" Linux "Linux \- Příručka uživatele" + .SH JMÉNO + kill \- posílá procesu signál + +-.SH POUŽITÍ +-.TS +-l l. +-kill PID ... Pošle SIGTERM všem zadaným procesům (\fIPID\fP = Process ID; číslo procesu). ++.SH SYNTAXE ++.B kill ++[\c ++.BI \-s \ signál \ | -p\c ++] ++[\c ++.B \-a \c ++] ++.B [--] ++.I pid ... ++.br ++.B kill ++[\c ++.BI \-l \ signál\c ++] + +-kill \-signál PID ... Pošle \fIsignál\fP všem zadaným procesům. +- +-kill \-signál PID ... Pošle \fIsignál\fP všem zadaným procesům. +- +-kill \-l Vypíše jména všech signálů. +- +-kill \-L Vypíše jména všech signálů v přehledné tabulce. +- +-kill \-l signál Vypíše jméno \fIsignálu\fP. +- +-kill \-V,\-\-version Vypíše verzi programu. +- +-.TE + + .SH POPIS +-Implicitní signál pro kill je TERM. K vypsání možných signálů lze +-použít \-l nebo \-L. Asi nejužitečnější signály jsou HUP, INT, KILL, +-STOP, CONT a 0. Signály mohou být specifikovány třemi různými +-způsoby: \-9 \-SIGKILL \-KILL. Záporné hodnoty PID mohou být použity k +-vybrání celé skupiny procesů; viz sloupec PGID ve výstupu programu +-ps(1). PID \-1 má speciální význam; znamená všechny procesy kromě +-samotného kill a init(8). +- +-.SH SIGNÁLY +-Pro práci s programem kill lze použít níže uvedené signály. Pokud +-jsou konstantní, je uvedeno číslo a reakce na signál +- +-.TS +-lB rB lB lB +-lfCW r l l. +-Jméno Číslo Reakce Popis +-.TH +-0 0 n/a návratový kód signalizuje, zda byl vyslán sigál +- +-ALRM 14 exit +- +-HUP 1 exit +- +-INT 2 exit +- +-KILL 9 exit tento signál nemůže být blokován +- +-PIPE 13 exit +- +-POLL exit +-PROF exit +-TERM 15 exit +-USR1 exit +-USR2 exit +-VTALRM exit +-STKFLT exit nemusí být implementováno +- +-PWR ignore na některých systémech může ukončovat +- +-WINCH ignore +-CHLD ignore +-URG ignore +-TSTP stop může interagovat s shellem +- +-TTIN stop může interagovat s shellem +- +-TTOU stop může interagovat s shellem +- +-STOP stop tento signál nemůže být blokován +- +-CONT restart pokud je proces zastaven, pokračuje, jinak je ignorován +- +-ABRT 6 core +- +-FPE 8 core +- +-ILL 4 core +- +-QUIT 3 core +-SEGV 11 core +-TRAP 5 core +-SYS core nemusí být implementováno +- +-EMT core nemusí být implementováno +- +-BUS core výpis paměti může selhat +- +-XCPU core výpis paměti může selhat +- +-XFSZ core výpis paměti může selhat +- +-.TE +- +-.SH POZNÁMKY +-Používaný shell může mít vlastní zabudovaný příkaz kill. Aby se +-vyřešil konflikt, je třeba zde popsaný program spouštět jako +-/bin/kill. +- +-.SH PŘÍKLADY +- +-.SS "kill \-9 \-1" +-.nf +-Zabije všechny procesy, které může uživatel zabít. +- +-.fi +-.PP +-.SS "kill \-l 11" +-.nf +-Přeloží číslo 11 na odpovídající jméno signálu. ++Příkaz \fBkill\fP zasílá specifikovaný signál specifikovanému procesu ++nebo skupině procesů. Pokud není specifikován žádný signál, pak je ++zaslán signál TERM. Signál TERM ukončí všechny procesy, které jej ++nezachytí. Pro ostatní procesy může být nutné zaslat signál KILL (9), ++neboť tento signál nemůže být zachycen. ++ ++Nejmodernější shelly mají vestavěnou funkci kill, jejíž funkčnost ++je podobná funkci popsané zde. Volby '-a' a '-p' a možnost specifikovat ++pid pomocí jména příkazu jsou rozšířeními této verze. ++ ++Pokud je sig 0 není poslán žádný signál, ale kontrola chyb je stále ++prováděna. ++ ++.SH VOLBY ++.TP ++.I pid ... ++Specifikuje seznam procesů. kterým má \fBkill\fP zaslat ++signál. \fIpid\fP může být jedna z následujících ++věcí: ++.IP ++.I n ++kde \fIn\fP je větší než 0. Proces s hodnotou \fIPID\fP rovnou \fIn\fP bude ++zaslán signál. ++.IP ++.B 0 ++Všem procesům v aktuální skupině procesů je zaslán signál. ++.IP ++.B -1 ++Všem procesům s \fIPID\fP větším než 1 bude zaslán signál. ++.IP ++.I -n ++Kde \fIn\fP je větší než 1. Všechny procesy ve skupině ++procesů s číslem \fIn\fP je zaslán signál. Pokud je zadán ++parametr '-n', který má značit skupinu procesů, pak musí ++být nejdříve zadán signál nebo musí musí parametru '-n' ++předcházet volba '--'. Jinak bude parametr chápán jako signál, ++který má být zaslán. ++.IP ++.I commandname ++Všem procesům spuštěným pomocí tohoto příkazu bude zaslán ++signál. ++ ++.TP ++.BI \-s \ signál ++Specifikuje jaký signál má být zaslán. Signál může být zadán ++číslem nebo jménem. ++.TP ++.B -a ++Neomezuje konverzi commandname na pid na procesy se stejným ++uid jako má aktuální proces. ++.TP ++.B -p ++Udává, že \fBkill\fP vytiskne u vyjmenovaných procesů ++pouze id procesu (pid) a nebude zasílat žádný signál. + +-.fi +-.PP +-.SS "kill \-L" +-.nf +-Vypíše dostupné signály ve formě tabulky. + +-.fi +-.PP +-.SS "kill 123 543 2341 3453" +-.nf +-Pošle implicitní signál, SIGTERM, všem zadaným procesům. +-.fi +-.PP + .SH "DALŠÍ INFORMACE" +-pkill(1) skill(1) kill(2) renice(1) nice(1) signal(7) killall(1) ++.BR bash "(1), " tcsh "(1), " kill "(2), " sigvec "(2), " signal (7) + + .SH STANDARDY + Tento příkaz vyhovuje příslušným standardům. Přepínač \-L je + dostupný pouze v Linuxu. + + .SH AUTOR +-Albert Cahalan napsal kill v roce 1999, aby +-nahradil kill z bsdutils, který nevyhovoval standardům. Kill z util\-linux +-by měl také pracovat správně. ++Převzato z BSD 4.4. + +-Chyby týkající se programu prosím zasílejte na +- ++.SH DOSTUPNOST ++Příkaz kill je součástí balíku util-linux-ng, který je dostupný ++na ftp://ftp.kernel.org/pub/linux/utils/util-linux-ng/. +diff -ur man-pages-cs-0.18.20090209/procps/skill.1 man-pages-cs-new/procps/skill.1 +--- man-pages-cs-0.18.20090209/procps/skill.1 2009-02-07 21:39:22.000000000 +0100 ++++ man-pages-cs-new/procps/skill.1 2010-01-25 09:10:34.416479753 +0100 +@@ -11,7 +11,8 @@ + .\" This file was generated with po4a. Translate the source file. + .\" + .\"******************************************************************* +-.TH SKILL 1 "12.březen 1999" Linux "Linux \- Příručka uživatele" ++.\" Aktualizováno podle procps z distribuce Fedora 10 ++.TH SKILL 1 "12.ledna 2010" Linux "Linux \- Příručka uživatele" + .SH JMÉNO + skill, snice \- posílá signál, nebo mění prioritu procesu + +@@ -23,6 +24,10 @@ + .fi + + .SH POPIS ++Tyto nástroje jsou pravděpodobně již zastaralé a nepřenositelné. Sytnax ++těchto příkazů je špatně definovaná. Místo těchto příkazů raději ++použijte killall, pkill a pgrep. ++ + Standartní signál pro skill je TERM. Použijte \-l nebo \-L ke zjištění + dostupných signálů. Nejpoužívanější signály zahrnují HUP, INT, + KILL, STOP, CONT a 0. Signály mohou být specifikovány třemi způsoby: +@@ -75,13 +80,13 @@ + + .SH SIGNÁLY + Následující signály mohou být použity programem skill. Pokud jsou +-známa, jsou zobrazena i čísla a standartní chování. ++známa, jsou zobrazena i čísla a standardní chování. + .TS + lB rB lB lB + lfCW r l l. + Jméno Číslo Reakce Popis + .TH +-0 0 n/a návratový kód signalizuje, zda byl vyslán sigál ++0 0 n/a návratový kód signalizuje, zda byl vyslán signál + + ALRM 14 exit + +diff -ur man-pages-cs-0.18.20090209/procps/watch.1 man-pages-cs-new/procps/watch.1 +--- man-pages-cs-0.18.20090209/procps/watch.1 2007-08-29 20:43:44.000000000 +0200 ++++ man-pages-cs-new/procps/watch.1 2010-01-15 10:18:21.457634169 +0100 +@@ -1,4 +1,5 @@ +-.TH WATCH 1 "3. dubna 1999" " " "Linux - Příručka uživatele" ++.\" Aktualizováno podle procps z distribuce Fedora 10 ++.TH WATCH 1 "12. ledna 2010" " " "Linux - Příručka uživatele" + .SH JMÉNO + watch \- opakovaně spouští program a ukazuje jeho výstup maximalizovaně + diff --git a/man-pages-cs.spec b/man-pages-cs.spec index 80e92af..17dd510 100644 --- a/man-pages-cs.spec +++ b/man-pages-cs.spec @@ -2,7 +2,7 @@ Summary: Czech man pages from the Linux Documentation Project Name: man-pages-cs Version: 0.18.20090209 -Release: 6%{?dist} +Release: 7%{?dist} License: GFDL and GPL+ Group: Documentation URL: http://sweb.cz/tropikhajma/man-pages-cs/index.html @@ -15,6 +15,9 @@ Patch5: man-pages-cs-05.patch Patch6: man-pages-cs-06.patch Patch7: man-pages-cs-07.patch Patch8: man-pages-cs-08.patch +Patch9: man-pages-cs-09.patch +Patch10: man-pages-cs-10.patch +Patch11: man-pages-cs-11.patch BuildRoot: %{_tmppath}/%{name}-%{version}-%{release}-root-%(%{__id_u} -n) BuildArch: noarch @@ -32,6 +35,9 @@ Czech. %patch6 -p1 %patch7 -p1 %patch8 -p1 +%patch9 -p1 +%patch10 -p1 +%patch11 -p1 %build # coreutils directory contains newer version @@ -57,7 +63,10 @@ rm -fr $RPM_BUILD_ROOT %{_mandir}/cs/* %changelog -* Mon Nov 3 2009 Ivana Varekova - 0.18.20090209-5 +* Thu Feb 11 2010 Ivana Hutarova Varekova - 0.18.20090209-7 +- add another patches created by Ludek Dolihal + +* Mon Nov 3 2009 Ivana Varekova - 0.18.20090209-6 - fix release tag * Mon Nov 3 2009 Ivana Varekova - 0.18.20090209-5